Popis zkušenosti:

Click here for more information.

Stručné shrnutí mých čtyř zkušeností blízkosti smrti:

1. srpna 1950. V devíti měsících jsem byla ve své postýlce mojí chůvou Alicí nalezena modrající a bez náznaku dýchání. Alice mě zabalila do deky a běžela se mnou na nejbližší hlavní silnici v naději, že tam najde pomoc. V té době jsme na naší farmě neměly žádné telefony. Běžela kilometr a půl do Farmerova obchodu, kde pan Owen Farmer právě otevřel svůj obchod General Store. Poprosila tedy pana Farmera o pomoc, protože se obávala, že jsem mrtvá. Okamžitě nás odvezl do nemocnice. Německý lékař, který měl zrovna pohotovost, v tom období vyučoval i studenty o nově vyvinutém léku adrenalinu, který byl používán pro těžký anafylaktický šok. Okamžitě převzal kontrolu nad celou situací. Adrenalin tehdy ještě nebyl používán u dětí, zejména ne v devíti měsících. Byla jsem oživena. Lékař tento případ napsal i do své studie, která byla zveřejněna v lékařském časopise ve stejném roce.

2. 1993, Ve věku čtrnácti let jsem se utopila. Byla jsem mým příbuzným žertem shozena z mola. Poté, co se mnou na ramenou běžel přes molo, mě hodil do jezera. Vzpomínám si na můj výkřik, když jsem byla ve vzduchu. Prudce jsem vdechla vodu ze šoku a nárazu do ledové vody. Potopila jsem se jako skála a protože jezero bylo hluboké, nemohla jsem se odrazit ode dna. Strach okamžitě zmizel. Pořád jsem se obklopena tmou potápěla, cítila jsem se jako ve stavu beztíže a byla úplně klidná. Byla jsem naprosto v klidu a v úctě, jak jsem byla vyrovnaná. Hluboko ve vodě se objevilo obrovské světlo, které zahřívalo mé chladné tělo. Donutilo mě, abych se k němu přiblížila. Cítila jsem se spokojená, šťastná a chráněná. Vznášela jsem se ke Světlu a usínala. Další vzpomínkou bylo, že jsem ležela na molu s mnoha lidmi, kteří stáli nebo klečeli vedle mě, v panice mě masírovali hrudník a dávali mi umělé dýchání. Byla jsem z toho vystrašená a začala vykašlávat vodu. Někdo mě obrátil a začal mě mlátit do zad. Přežila jsem a ještě ten den jsem se naučila vodnímu lyžování. Neměla jsem strach z vody a stále si připomínám ten úžasný pocit vznášení se ke Světlu i v mnoha mých meditacích.

3. 1980. Ve věku třicet jedna let během hurikánu David, jsem měla apendicitidu. Moje starší sestra mě během toho hurikánu odvezla do nemocnice. Ráno byly na pohotovosti dvě sestry a jeden lékař. Doktor mi okamžitě dal injekci kodeinu, který mě uvedl do anafylaktického šoku. Moje duše opustila mé tělo a vznášela se nad stropem. Sledovala jsem horlivost personálu, který během toho stavu nastal. Doktor volal záchranáře a sestra mu okamžitě připomněla, že jsou jedinými zaměstnanci v nemocnici. Nemocnice v pohotovosti měla pouze tři zaměstnance. Jedna, z jakoby sester, vyhrabala adrenalinovou injekci a aplikovala ji do mé paže. Z mého pohledu u stropu jsem si uvědomila, že pokud chci přežít, musím požádat o pomoc z jiné dimenze. V tomto zážitku jsem dostala úžasný dar do života.

4. 17. 17. 2017. Ve věku šedesáti osmi let jsem ve spánku zemřela. Ocitla jsem se v Novém světě; někteří lidé to mohou nazývat vytržení ducha. Kniha, kterou jsem napsala, REBIRTH (Znovuzrození), popisuje velmi podrobně detaily o mé úžasné cestě a bytí v přítomnosti Boha - Zdroje. Popisuji tam Nový vesmír, který jsem spatřila. Vysvětluji hlubokou pozitivní energii obsaženou v informacích, které jsem obdržela: „Přesvědčení, že vědomí je věčné. . . mění všechno.“

Poznámka pro vědce: Po mé čtvrté zkušenosti jsem trpěla velkými depresemi, protože jsem se vrátit nechtěla. Přestože lékaři nepochopili, co jsem zažila, můj životní úkol má být dokončen.

Psaní mého životního příběhu ostatním, aby více porozuměli zážitkům blízké smrti, bylo pro mne velmi očisťující a smysluplné. Děkuji, že jste mi poskytli příležitost pomoci ostatním na jejich Pozemské Cestě.

Základní informace:

Pohlaví: Žena

NDE se stalo dne: 8/1950; 1963; 1980; 2/17/2017


Překlad JP
https://www.nderf.org/Experiences/1aleene_k_ndes.html