Popis zkušenosti:

Moji rodiče byli věřící a každý týden chodili do kostela. Měl jsem hlubokou a trvalou víru v Boha a čerpal jsem z této víry svou sílu a světlo, když všechno ostatní selhalo. Tato víra však ještě zesílila, když došlo k následující nikoli domnělé, ale reálné zkušenosti. Nebyla to zkušenost, která vznikla z toho, že mozek ve smrti prochází „rozpadovým“ procesem; stejně jako si člověk uvědomuje rozdíl mezi stavem snu a stavem bdělosti, je si vědom rozdílu mezi stavem snu a stavem PBS (prožitek blízké smrti). Zapsat tento PBS bylo bolestné, protože vzpomínka na něj byla, a stále je, tak živá. V době, kdy jsem o PBS vyprávěl své matce a kmotře Lynn Arendtové, odmítly to jako pouhý sen. Záznamy PBS nebyly v té době široce publikovány; jako dítě jsem nikdy se nikdy nesetkal se záznamy o PBS.

V říjnu 1978 jsem ulehl s pocitem, že se mi točí hlava; zastavilo se mi srdce. Najednou jsem cítil, jak jsem velmi rychle tažen naprostou tmou ke vchodu do vířícího tunelu, jehož stěny odrážely neonově modrou barvu, kterou vyzařovalo mé netělesné tělo. Stále jsem měl všechny své schopnosti a pocity. Měl jsem pocit, že pouta, která mě spojovala s pozemským světem, byla přerušena. Úzkou chodbu naplnil tichý, stálý zvuk, tento zvuk nevycházel ze zdí, ale ode mě. Jako téměř hluchému člověku bylo pro mě krásné slyšet tento zvuk, protože mi přinášel útěchu stejně jako hlas matky dítěti. Kupodivu, ačkoli jsem neměl žádné končetiny a létal jsem jako kolibřík, nebál jsem se. Byl jsem jen třpytivé světlo.

Z toho, že jsem byl v jiné dimenzi, by logicky vyplývalo, že jsem tam nemohl být ve stejné formě. Bylo to, jako bych shodil těžkopádné pozemské tělo a byl v přirozené, volné formě, která nebyla lidská. Instinktivně jsem pokračoval vířícím tunelem, který se pohyboval všemi směry, nahoru, dolů a ze strany na stranu. Bzučení mých křídel jako u kolibříka byl jediný zvuk, jasné třpytivé Světlo na konci vířícího tunelu stále více rozptylovalo temnotu tunelu, stejně jako neonově modré světlo, které odrážely stěny zpátky ke mně.

Když jsem spatřil Světlo, tedy energetický projev, který ve mně rozdmýchal instinktivní pocity, které bych nedokázal popsat slovy, se na straně vířící chodby náhle objevily třpytivé světelné bytosti zesnulých členů rodiny a přátel, a nadšeně mě vítali. V jejich zářivých neonově modrých a bílých průhledných tvářích se zračila jejich bohatá osobnost; komunikace probíhala telepaticky. Zdravily mě hlasy bez těla a jitřilo mé emoce, když jsem je slyšel, jako by je mohl slyšet normálně slyšící člověk, a ve stěnách temného tunelu jsem začal vidět průzračné plovoucí bubliny, které byly čím dál jasnější, jak jsem se přibližoval k třpytivému bílému Světlu na konci průchodu. Plovoucí bubliny, které se pohybovaly ve stěně tunelu, se podobaly trojrozměrným oknům nebo obrazovkám „virtuální reality“ a byly „záchytnými“ momenty mého života. Ani ve smrti jsem neztratil své vzpomínky a pocity.

Když jsem viděl třpytivé Světlo, které je nepopsatelně krásné, měl jsem zjevení. Toto Světlo není v nejpřísnějším smyslu „Bůh“ v tradičním významu biblí různých náboženství, včetně křesťanství. Toto Světlo, které je energetickým projevem, je seskupením mnoha zástupů nesmrtelných duší ze všech oblastí života, např. rostlin, savců, ryb, a je společně životní silou. Toto Světlo je životní silou, ze které pochází veškerý život. Není to ani jediná entita, protože každá nesmrtelná duše je součástí „Boha“, ani více entit, protože každá nesmrtelná duše je pouze součástí kolektivní entity, tj. toto Světlo je v širokém smyslu jediným „Bohem“, který sedí na trůnu v nebi, který odměňuje nebo trestá duše. Bez této životní síly, tj. energetického projevu, neexistuje život na Zemi ani na žádné obyvatelné planetě ve vesmíru. Často slýcháme otázky: "Je Bůh mrtvý?" Není to egocentrické, když člověk stále věří, že ho Bůh stvořil k jeho obrazu a podobě, i když vesmír možná překypuje životem? Že Bůh předal přikázání pouze člověku? Ti na zemi, kteří hledají „Boha“, jsou marní, protože „Boha“ již našli: sami sebe; lidé se stačí podívat do sebe, aby našli smysl pro účel nebo víru z náboženství, a proto zjistí, že na trůnu v nebi je Bůh, tj. Světlo, který trestá nebo odměňuje duše.

Jak jsem pokračoval v cestě téměř na konec vířícího tunelu, ke Světlu, o kterém jsem instinktivně věděl, že je to má domovina, uslyšel jsem známý, ale beztělesný hlas, který za mnou volal mé jméno; možná to byl hlas Brickie, mé babičky z matčiny strany, která byla jednou ze zářících neonově modrých a bílých průhledných tváří, které jsem krátce zahlédl. Velmi neochotně jsem se zastavil; podobně jako když kolibřík udržuje nehybnou polohu uprostřed letu, abych zjistil, kdo mě volá. Nikdo mě nezastavil; spíše jsem neochotně přivolil k tomu, že zastavím. Neviditelná síla v podobě stínu mě velmi mocně a rychle vtáhla zpět skrz rozmazanou tmu k mému tělu. Moje cesta k transcendentnímu Světlu byla ve srovnání se zpáteční cestou zpomalená. Když má duše vstoupila do pozemského těla, které není nic jiného než špatně padnoucí rukavice, vibrovala. Když jsem otevřel oči, byl jsem nakrátko zmatený.

I když nevím, jaký je smysl mého života, vím, že nemohu opustit tento život, dokud nedokončím to, co mám v tomto životě naplánováno. Domnívám se, že život je proces učení, evoluční proces duše. Můj život, stejně jako život ostatních, je prožitkem nejen štěstí, ale i frustrace, osamělosti, zklamání, izolace a pocitu méněcennosti. Domnívám se, že Země může být místem vzdělávání pro pomýlené bytosti světelné energie. Díky tomuto PBS jsem dostal větší chuť do života. Mám silnější přesvědčení o náboženství. Někteří pohlížejí na náboženství jako na pouhý soubor starověkých zákonů a společenských norem vytvořených člověkem k regulaci společnosti; nicméně můj názor je, že většina náboženství na světě má pár jader pravdy, protože většina náboženství sdílí společnou nit. Smrti se nebojím, protože smrt je pouze přirozenou fází mého přechodu z fyzického, těžkopádného těla do nesmrtelného energetického projevu, tedy třpytivého světla. Mám větší povědomí o důležitosti rodiny a přátel, protože díky altruistickému úsilí se naše duše vyvíjí. Prostřednictvím naší vlastní evoluce neboli rituálů průchodu pomáháme druhým vyvíjet se.

Základní informace:

Pohlaví: Muž

Datum, kdy se PBS udála: říjen 1978

Byla vaše zkušenost spojena s ohrožením vašeho života? Ano zástava srdeční činnosti zástava srdeční činnosti

Prvky PBS:

Jak chápete obsah vaší zkušenosti? Pozitivní

Mohly vaši zkušenost ovlivnit nějaké drogy nebo léky? Ne Ne

Byl váš zážitek v některých projevech jako sen? Vůbec ne.

Cítili jste se odloučeni od fyzického těla? Ano Byl jsem pouhým mihotavým světlem.

V které fázi během zážitku jste byli na nejvyšší úrovni vědomí a bdělosti? Byl jsem při plném vědomí a bdělý.

Vypadal čas rychlejší nebo pomalejší? Připadalo mi, že se vše odehrálo najednou, nebo se čas zastavil, nebo ztratil smysl. Protože PBS zahrnuje jinou dimenzi, dochází ke změně prostoru a času.

Porovnejte váš sluch během zkušenosti s vaším každodenním sluchem těsně před zkušeností. Jako hluchý člověk jsem nicméně slyšel stálý, dunící zvuk a byl jsem schopen konverzovat s ostatními, tj. se zesnulými příbuznými.

Vypadlo to tak, že jste si byli vědomi věcí, které se děly někde jinde, např. jako mimosmyslovým vnímáním? Ve stěnách tunelu se pohybovaly plovoucí bubliny na způsob trojrozměrných oken nebo obrazovek "virtuální reality". Byly to "momentky" mého života. Ani po smrti jsem neztratil své vzpomínky a pocity.

Prošli jste tunelem? Ano Prošel jsem temným černým vířícím tunelem. Od stěn tunelu se ke mně odráželo neonově modré světlo. Zdrojem tohoto světla jsem byl pravděpodobně já.

Setkali jste se nebo měli jakékoliv vědomí o zemřelých (či žijících) bytostech? Ano Viděl jsem zářící neonově modré a bílé průhledné tváře zesnulých členů rodiny.

Viděli jste nadpozemské světlo? Ano Viděl jsem energetický projev, který ve mně vyvolal instinktivní pocity. Viděli jste nějaké jiné nadpozemské světy? Nějaká kouzelná nadpozemská říše.

Jaké emoce (pocity) jste cítili během zážitku? Během zážitku jsem cítil pocity štěstí.

Měl(a) jste pocit pochopení všeho? Všeho o vesmíru. Viz odpověď na otázku č. 4, kde je uveden popis PBS.

Dosáhli jste nějaké hranice nebo nějaké ohraničené fyzické struktury? Ano Ano Po vstupu do tunelu jsem přerušil všechna pouta se Zemí.

Dospěli jste k hranici, ze které není návratu? Ne

Bůh, Duchovno a Víra:

Jaké bylo vaše náboženství před vaší zkušeností? Nejsem si jistý Římský katolík.

Jaké je vaše náboženství nyní? Umírněný římský katolík. PBS nicméně ovlivnil můj náboženský pohled.

Změnila se vaše víra ve svých hodnotách a přesvědčeních, protože jste měli vaši zkušenost? Ano PBS ovlivnil můj náboženský pohled.

Týkající se našeho pozemského života z jiného pohledu než náboženství:

Změny ve vašem životě od doby vašeho zážitku PBS: Zůstávají přibližně stejné

Jaké změny nastaly ve vašem životě po vašem zážitku? Od té doby, co si více uvědomuji důležitost rodiny a přátel, se mé vztahy změnily.

Změnily se nějak konkrétně vaše vztahy po PBS, protože jste měli tento zážitek? Více si uvědomuji důležitost rodiny a přátel, protože díky altruistickým snahám se naše duše vyvíjí. Právě prostřednictvím naší vlastní evoluce nebo přechodových rituálů pomáháme ostatním, aby se vyvíjeli.

Po PBS:

Je těžké popsat zážitek slovy? Ano Protože jsem se v dětství nesetkal s vyprávěním PBS, nedokázal jsem svůj zážitek uspokojivě vysvětlit.

Máte nějaké psychické nebo neobyčejné či jiné speciální schopnosti po své zkušenosti, které jste před vaší zkušeností neměli? Ano Měl jsem větší chuť do života.

Existují nějaké zážitky z vaší zkušenosti, které jsou obzvláště smysluplné anebo pro vás významné? Nejlepší část zážitku je být svědkem Světla. Nejhorší část, i když krátká, byl návrat na Zemi.

Sdíleli jste někdy tuto zkušenost s ostatními? Ano Reakce byly smíšené. Někteří byli skeptičtí a neovlivnění, jiní přijali moje pozorování jako potvrzení své náboženské víry.

Stalo se vám někdy ve vašem životě něco, co by mohlo být považováno za součást vašeho zážitku? Ne

Je ještě něco, co byste rádi přidali ke své zkušenosti PBS? Viz odpověď na otázku č. 4, kde je uveden popis PBS.

Jsou, podle vašeho názoru, další otázky, na které bychom se měli zeptat, k vysvětlení vašeho zážitku? Otázka, kterou chcete řešit, je citlivá.

Proto je důležité, aby lidé, kteří tento průzkum obdrží, pochopili:
a) jaký je účel průzkumu;
b) kdo obdrží výsledky;
c) kdo průzkum řídí a kdo jej provádí; a
d) jak budou výsledky použity, včetně toho, kdo výsledky získá a kdy budou výsledky k dispozici.

Navrhuji proto, abyste tyto úvahy rozšířili uvedením krátkého úvodního odstavce na začátek průzkumu. Jedná se o stejný druh otázek, jaké by vyžadovala kontrolní komise pro ochranu lidských subjektů.