Popis zkušenosti:

Byla jsem u svých přátel na narozeninové oslavě, měli bazén, takže to byla taková bazénová party. Hráli jsme takovou hru pod vodou, že jsme se navzájem sledovali, kdo nejdéle zadrží dech. No, já dokážu zadržet dech asi na padesát sekund, tak jsem šla první. Ponořila jsem se do bazénu, čistič bazénu ležel na dně, a já měla spoustu času, tak jsem se rozhodla, že ho z bazénu vytáhnu. Ale kabel byl přichycený k odtoku a já se najednou nějak nemohla uvolnit. Moje kamarádky Shelby a Lizzie skočily za mnou, aby se podívaly, jestli jsem v pořádku. Já a Lizzie umíme znakový jazyk, takže jsem jí poslala 'H.E.L.P', když to zjistila a pokusily se mi pomoci. Došel mi vzduch, omdlela jsem a pak všechno zčernalo. Když jsem se probrala, byla jsem venku z bazénu a všichni ostatní naskákali do vody. Když Shelby a Lizzie vytáhly mé tělo! V tuto chvíli jsem byla vyděšená! Shelby položila ucho k mým ústům a řekla: „Nedýchá!“ Sarah (oslavenkyně) začala plakat. Lizzie jen řekla: „Běž zavolat rychlou!“ Sarah šla do domu, pak se vrátila na dvorek a řekla: "Telefon je hluchý!" Lizzie řekla: "Běž k sousedům!" Poté mi Shelby a Lizzie začaly dávat první pomoc.

Pak jsem se otočila a uviděla to velice, překrásné jasné světlo, a najednou jsem byla v něčem, co vypadalo jako tunel, ale bylo to bílé, bílé a bílé! (Poté, co se mi to všechno stalo, jsem se byla podívat do prodejen barev, ale nikde jsem takovou bílou nenašla!) Byla to bílá barva! Pak mi před očima probleskl celý můj život! Po všem tom poznání jsem stála před nějakým zlatým městem! Podívejte, jsem křesťanka a věřím v Ježíše Krista. Teď vím, že je skutečný, protože v Bibli se uvádí, že nebeské ulice jsou čisté jako zlato, skrze které můžete vidět, opravdu můžete! Ale nemohu najít žádná vhodná slova, abych vylíčila, jak krásné to bylo! Takže jsem nejprve čekala ve frontě, za všemi těmi lidmi. Pak jsem byla na řadě já. Stála jsem před tím obrovským mužem, o kterém si myslím, že byl anděl. Držel velkou knihu a myslím, že to byla kniha života. Protože pokud upřímně požádáte Ježíše, aby vstoupil do vašeho života, vaše jméno bude zapsáno do knihy oveček, dokud žijete. Nic a nikdo ho nemůže vymazat. Anděl mě požádal o mé jméno a já jsem mu ho řekla, a když knihu prohledal, řekl: „Je mi líto, ale tohle není tvůj čas.“ To mě naštvalo. Řekla jsem mu: „Jak, není můj čas?!?! Jsem připravena zemřít! Můj život mě štve!! Můj nejlepší přítel zemřel před pěti lety!! Jak není můj čas?!?!“ Pak se otočil, jako by s ním někdo mluvil, otočil se ke mně a řekl: "Někdo s vámi chce mluvit."

Ukázal na bránu za ním, která stála za městem. Někdo tam stál. Nejprve jsem neviděla, kdo to je, ale když jsem se přiblížila, nemohla jsem mluvit, protože to byl Jake. Zíráte, Jake byl můj nejlepší přítel, který zemřel před pěti lety při autonehodě. Měli jsme oba sedm let. Když jsem ho tam viděla, běžela jsem k bráně tak rychle, jak jsem jen dokázala! Když jsem se tam dostala, oba jsme natáhli ruce, chytili se za ně a plakali. Byl už v mém věku, ale věděla jsem, že to je on. Cítím se hloupě, když to říkám, ale on tak zkrásněl, od té doby, co jsem ho naposledy viděla! (Ha, ha, ha!) Potom jsme si chvíli povídali o věcech, které se staly, o sobě navzájem, a pak anděl řekl: "Je čas, aby ses vrátila." Takže jsem se otočila k Jakeovi a řekla: "Ahoj Jaku." Jake odpověděl: "Uvidíme se brzy." "Doufám, že ano," odvětila jsem. Pak jsem šla zpět tunelem, a jak jsem se vzdalovala, sledovala jsem, jak se Jake zmenšuje. Pak jsem byla zpátky na Zemi! Shelby a Lizzie mi stále dělali první pomoc. Pak se na dvorek vrátila Sarah a řekla: „Nikdo není doma! Prošli jsme celou ulici a NIKDO NENÍ DOMA!!!“. „Jak je to možné?!?!“ Zeptala se Lizzie. „Nevím!!“ Řekla Sarah.

Potom, z ničeho nic, vešli dva záchranáři na dvorek s defibrilátorem, dýchací maskou a převzali záchranu do svých rukou! Sarah se jich zeptala: „Kdo jste pánové?!?!“ Neodpověděli! Prostě zachraňovali a celou dobu neřekli ani slovo! Pak mi dávali elektrošoky defibrilátorem, počítám tak osmnáctkrát. Pak ještě jednou, ale tentokrát jsem to ucítila a nebylo to příjemné!! Popsala bych to, jako píchnutí jehlou, ale SKRZE CELÉ TĚLO! Pak mi to udělali znovu, pak ještě jednou a pak jsem začala znovu dýchat. Vyplivovala jsem vodu, nemohla se nadechnout a hodně jsem se bála! Sarah mi řekla, že hned potom, co jsem začala dýchat, záchranáři odešli! Šla za nimi! Řekla, že byla tak blízko, že je mohla chytit za košili! Zavřeli za sebou dveře od domu, ale protože Sarah byla blízko, otevřela je hned za nimi, byli pryč! Všechno prohledala, ale nemohla je najít! Všichni jsme to nechápali, když jsme o tom mluvili, všichni jsme si mysleli, že záchranáři, byli asi andělé. Věděli jsme, že by nám nikdo neuvěřil, takže jsme se všichni dohodli, že to nikomu neřekneme. Na ten den nikdy nezapomenu a myslím si, že ani ostatní.

Základní informace:

Pohlaví: Muž

NDE se stalo dne: 10. září 2004


Překlad Josef
https://www.nderf.org/Experiences/1barbara_j_nde.html