Popis zkušenosti:

Pracovala jsem ve stáji jezdeckých koní. Sama jsem měla doma svoje a byla jsem dlouholetou jezdkyní. Krotila jsem divoké plnokrevné koně, kteří pak startovali na dráze. V tento konkrétní den tomu nebylo jinak. Osedlala jsem si mladého koně a vzala ho na projížďku. Asi po kilometru od domu a nádvoří mě vyhodil ze sedla. Podle zranění a stop na silnici jsem dopadla hlavou na zpevněnou hliněnou cestu. Zdálo se, že si všechno velmi intenzivně uvědomuji – slunce, trávu i vítr vanoucí po polích. Byla jsem daleko od stáje, ale viděla jsem, co se tam děje. Viděla jsem dokonce všechno, co se ten den stalo, od mého ranního vstávání doma, začátek směny v práci, krmení, úklid, osedlání koně, na kterém jsem jela, všechno jsem to sledovala jako divák, který se na to díval shora. Viděla jsem sama sebe, slyšela hovory, které jsem vedla s ostatními, prostě všechno.

Vše jsem sledovala z jiné pozice, odnikud a ze všech stran. Vyjíždím z ranče a vzápětí mě kůň vyhazuje ze sedla. Viděla jsem se ležet na silnici. Byla jsem překvapená, ale klidná. Sledovala jsem, jak kůň běžel další tři kilometry kolem silnice zpět do stáje. Tam ho jeden zaměstnanec odchytil. Představte si, že to bylo kilometry daleko od ostatních stavení. Viděla jsem svého přítele i zaměstnavatele, jak si nejdříve prohlédli koně a pak se podívali přes pole směrem ke mě. Nasedli do auta a vyjeli na silnici, aby zjistili, co se mi stalo. Nevěděla jsem, jak to mohu sledovat, ale nebyla tím nijak rozrušená. Byla jsem ráda, že se kůň vrátil do stáje. Pamatuji si, jak jsem muže sledovala, když mě našli. Necítila jsem žádnou bolest a myslela si, že musím být mrtvá. Sledovala jsem osoby u telefonu v domě, který byl několik kilometrů daleko. Viděla jsem sanitku a úplně bez námahy se pohybovala z jednoho místa na druhé. Zdálo se, že mi vůbec nepřipadlo divné, proč nejsem ve svém těle. Zřejmě jsem začala mít potíže až během operace a ocitla se někde jinde.

Kráčela jsem po cestě, kde mě kůň shodil. Obloha se zatahovala a jeden můj zesnulý známý mne doprovázel. Hovořili jsme spolu o mém životě a já si jasně uvědomovala, že spolu někam míříme. Cesta se mi zdála neznámá. Kolem nás byla pustá a chladná krajina. Přišli jsme na křižovatku, na které seděla dáma neurčitého stáří. Řekla mi, že není můj čas a že mám ještě něco vykonat, než budu moci pokračovat dál. Známý prošel kolem ženy a řekl, že až budu hotová, bude na mě čekat. Tuhle dámu jsem vnímala jako nějakou vrátnou nebo zřízenkyni. Nebyla netrpělivá, ale byla neústupná. Najednou jsem se viděla v posteli. Kolem stáli rodiče, lékařský personál a já poslouchala, co si povídají.

Moje tělo „spalo“, ale mé vědomí bylo úplně jasné. Vstoupila jsem do těla, cítila bolest a měla pocit, že se mi najednou všechno jen zdá. V určitém okamžiku jsem se probrala a vyprávěla, co jsem zažila. Všechny mnou popisované události se potvrdily. Měla jsem velké problémy s pamětí ještě několik měsíců po nehodě. Zvláštní, že události z mého prožitku jsem si vybavovala naprosto jasně, i když jsem si nemohla vzpomenout, co jsem slyšela před pár minutami. Po těch dvaceti sedmi letech mě ty emoce nikdy neopustily. Měla jsem spoustu problémů se zrakem, pamětí, bolestmi hlavy a spoustu času jsem trávila na fyzioterapii. Díky Boží milosti jsem neochrnula, jak si lékaři původně mysleli.

Nakonec jsem se vrátila k práci s koňmi. Nemohla jsem riskovat další zranění, takže výchova koňů a divoké jízdy už nepřicházely v úvahu. Nemůžu už dělat spoustu věcí, které jsem dříve měla ráda. Ale... Od svého prožitku jsem jiná. Cítím emoce jiných bytostí, lidských i zvířecích. Zvláště zvířata na mě reagují jinak a moje přítomnost je uklidňuje.

Zjistila jsem, že v lidských pacientech také vzbuzuji určitý klid. Takže jsem se po určitém čase stala zdravotní sestrou a vybrala si práci v hospici, abych lidem před smrtí poskytla útěchu, kterou ve mně cítili. Nikdy jsem o tom s nikým nemluvila, protože téměř každý, koho potkám, si na mně všimne něčeho, co neumí pojmenovat. Některým je to nepříjemné. Několik let po úraze jsem si připadala divná. Bylo to tak intenzivní, že jsem v dospívání klesla po spirále až na dno a pokusila se o sebevraždu. Znovu mě oslovila stejná entita a ujistila mě, že musím splnit nějaký úkol. Nejsem blázen, nemám poškozený mozek a nemám psychózy. Nechala jsem si udělat i psychologické testy, abych dospěla ke klidu a pochopení. Čím starší jsem byla, tím více jsem prožívala život naplno. Připustila jsem si, že se mi stalo něco mimořádného, co se nedá vysvětlit strnulými citáty organizovaného náboženství. Mám v sobě hluboce zakořeněnou spiritualitu a vzájemného propojení všech životů.

Základní informace:

Pohlaví: Žena

PBS se stalo: léto 1965

Prvky PBS:

Byl váš zážitek spojen s ohrožením života? Nehoda při jízdě na koni a poranění hlavy. Kůň mne shodil na zpevněnou štěrkovou cestu. Měla jsem těžké poranění krku a poškození na spodině lebeční. Život ohrožující událost, nikoli však oficiálně klinická smrt.

Jak byste porovnali úroveň vědomí a bdělosti během zážitku s vaším běžným každodenním vědomím a bdělostí? Vyšší vědomí a bdělost než normálně. Neuvědomovala jsem si události a emoce druhých, jako v běžném životě, cítila jsem všechny a všechno.

Zdál se vám čas rychlejší, nebo pomalejší? Vše se odehrávalo v přítomností, nevnímala jsem žádné časové hranice.

Byly vaše smysly citlivější než obvykle? Neuvěřitelně citlivé.

Porovnejte prosím vaše zrakové schopnosti během zážitku - s vaším zrakem bezprostředně před zážitkem. Před prožitkem: binokulární a běžná schopnost vidění. Během a po prožitku: stereoskopické, telepatické, velmi rozvinuté živé teleskopické vidění bez jakéhokoliv soustředění.

Porovnejte prosím vaše sluchové schopnosti během zážitku - s vaším sluchem bezprostředně před zážitkem. Před prožitkem: nadprůměrné. Během zážitku: neuvěřitelné povědomí o každém zvuku, třeba byl míle daleko, ale nemyslím tím rušivý nebo neharmonický ruch. Všechno bylo naprosto čisté.

Zdálo se vám, že jste si byli vědomi věcí, které se dějí jinde, jako u mimosmyslového vnímání? Ano a mé vzpomínky byly ověřeny a potvrzeny.

Vstoupili jste do tunelu, nebo jím prošli? Nejsem si jistá, ale mohla bych posoudit tmavší úsek mé zkušenosti jako část nějakého tunelu. Rozhodně jsem procházela nějakým temným místem.

Setkali jste se, nebo jste se nějak jinak dozvěděli o jiných zesnulých (nebo živých) bytostech? Ano, píši o tom v mém příběhu. Procházela jsem se a hovořila se svým mrtvým kamarádem.

Viděli jste nadpozemské světlo? Nejsem si tím úplně jistá. Pamatuji si nějaké nepřirozeně osvětlené prostředí. Bylo to mimořádně zářivé a neoslepující jasné světlo.

Viděli jste scény z vaší minulosti? Zdálo se mi, že můj život, který vedl k této události, mi probleskl hlavou velmi rychle a vše, co jsem viděla, bylo naprosto přesné.

Dospěli jste na hranici nebo místo, odkud by nebylo možné se vrátit? Řekli mi, že ještě musím udělat nějaké důležité věci, než mě pustí dál.

Názory a víra po PBS:

Změnilo se po PBS vaše vyznání nebo víra? Byla jsem křesťankou, ale před pár lety jsem přestala chodit do kostela. Mám pocit, že organizované náboženství není úplně dokonalé.

Jaké je vaše vyznání v současné době? Duchovní cesta, ale individuální.

Byl váš prožitek v souladu s vaší pozemskou vírou? Bylo to tak intenzivní, že to přesahovalo vše, co jsem si dříve o životě a náboženství myslela. Bylo to jako energie při výbuchu atomové bomby.

Setkali jste se s nějakou mystickou bytostí, nebo jste slyšeli nějaký neidentifikovatelný hlas? Setkala jsem se s letitou, ale nestárnoucí entitou disponující vysokou inteligencí.

Získali jste pocit o univerzálním spojení či jednotě? Ano, BYLA jsem propojena se vším a to spojení stále trvá.

Otázky týkající se pozemského života.

Dozvěděli jste se něco o vašem pozemském poslání? Ano, ale nejsem si úplně jistá, co je to za úkol.

Pochopili jste během prožitku smysl života? Nejsem si úplně jistá. Bylo mi řečeno, co mám dělat. Myslím si, že část mé zkušenosti byla o smyslu mého života. Stále se na to snažím přijít. Hodně mi pomáhá studium metafyziky.

Získali jste nějaké informace o posmrtném životě? Jsem přesvědčena, že posmrtný život existuje. Za tou bariérou něco určitě je. Můj přítel pokračoval dál a mně bylo mi řečeno, že mohu projít, až nastane správný čas.

Změnil se po prožitku váš život? Byly to velké změny. Popsala jsem je v hlavním příběhu.

Změnil prožitek vaše mezilidské vztahy? Ano Někteří lidé si myslí, že jsem divná. Myslím si, že ze mne cítí něco zvláštního. Ne ve špatném smyslu, ale některé děsí, že jsem občas nervózní, i když mám s lidmi většinou kladné a pozitivní interakce.

Po prožitku:

Bylo pro vás obtížné vyjádřit PBS slovy? Ano, jsem docela výmluvná, ale mám potíže najít slova, která by popsala tu hloubku prožitku.

Jak přesně si pamatujete zážitek ve srovnání s jinými životními událostmi, ke kterým došlo v době zážitku? Zážitek si pamatuji přesněji než jiné životní události, ke kterým došlo v době zážitku.

Máte po své zkušenosti nějaké duševní, nebo jiné neobvyklé speciální schopnosti, dary, které jste před touto zkušeností neměli? Ano, cítím emoce, zvířecí i lidské. Měla jsem mnoho předtuch a cítím věci přicházet. Mám zvláštní schopnost nebo citlivost na změny energií, byť jsou sebemenší. Vím o věcech, které se nedají rozeznat jen základními smysly.

Chtěli byste zdůraznit některé části z vaší zkušenosti, které jsou pro vás zvlášť smysluplné nebo významné? Ujištění, že můj život má smysl.

Jaké bylo vaše přesvědčení o realitě zážitku, krátce poté, co k němu došlo? Prožitek byl skutečný. Vím, co jsem zažila, viděla a přítomní to potvrdili. Byl to ten nejjasnější zážitek a vzpomínka, jakou jsem na dlouhou dobu měla. Stále si to jasně vybavuji.

Jaké je teď vaše přesvědčení o realitě zážitku? Je to stejně živé a vše jsem si několikrát ověřila. Stále to má velký vliv na můj život.

Chtěli byste ještě něco zmínit? Výrazně to změnilo můj celkový pohled na existenci všeho. Jsem více v klidu, když vím, co mě čeká a jaký bude výsledek.