Popis zkušenosti:

Prožitek blízkosti smrti se mi stal před padesáti čtyřmi lety. Vždy jsem chtěla nějak sdělit svoji zkušenost, ale nikdy jsem nevěděla, jak to mám udělat.

Jednoho časného rána mne něco probudilo. Šla jsem do koupelny, kde jsem zjistila, že krvácím a navíc jsem téměř nic neviděla. Vyděsila jsem se a probudila svého manžela. Zavolal mého lékaře, který mi řekl, abych okamžitě odjela do nemocnice.

Vzpomínám si na každého z personálu zaneprázdněného starostí o mne, ihned jak jsem vstoupila do nemocnice. Té noci si pamatuji, jak jsem zřetelně ztrácela vědomí a byla unášena pryč. Vzpomínám si, že jsem byla v tunelu a viděla neuvěřitelně jasné, bílé světlo. Bylo všude kolem mne. Všechno v tom světle bylo nádherné a barevné. Je pro mne velmi složité to popsat. Nikdy nezapomenu na pocit klidu a pohody. Byl to ten nejneuvěřitelnější pocit lásky a pokoje. Nikdy předtím ani potom jsem už nic takového ve svém životě necítila.

Nepamatuji si, jak se mnou hovořili nebo jak mi oznamovali, že se musím vrátit a nemohu tam zůstat. Vzpomínám si, jak jsem opakovaně prosila, abych mohla zůstat v tom mírumilovném stavu a pokoji. Nechtěla jsem se vrátit. Každý, kdo mě zná, ví, že svůj život i svoji rodinu velmi miluji. Nechtěla bych nikoho z nich opustit. Jediným způsobem, jak bych ten rozpor vysvětlila, je ten, že jsem byla na nejúžasnějším, nejkrásnějším místě a mé pocity byly velmi intenzivní. Byla jsem uprostřed samotné dokonalosti, která byla úžasná, klidná a plná lásky. Byla jsem ochotna vzdát se celého svého pozemského života a zůstat tam. Je velmi těžké tomu uvěřit, ale takhle jsem to VŠECHNO cítila.

Později mi bylo řečeno, že doktor vyšel ven promluvit s mým manželem a matkou. Řekl jim, že jsem těžce postižena otravou toxemií a silnou eklampsií. Krvácela jsem a měla otoky za očima, které způsobovaly dočasnou slepotu. Lékaři se snažili zachránit jak mě, tak i mé nenarozené dítě, protože jsem měla šest týdnů před porodem. Z milosti Boží má můj syn nyní padesát čtyři let a je mi nádherným požehnáním. Nedávno jsem slyšela jiné lidi, kteří zažili stejné věci, jaké jsem prožila já, a tak jsem se rozhodla podělit se s vámi o svoji zkušenost také.

Je pro mne uklidňující vědět, že to ostatní cítili tak skutečně jako já. Nepamatuji si, jestli jsem vždy a každý den děkovala Bohu za svůj život, i když jsem vždy věřila v Boží dobrotu a milosrdenství. Dnes a každý den děkuji Bohu za můj život a požehnání. Stále doufám, že není zklamaný, že mě poslal zpět.

Základní informace:

Pohlaví: Žena

PBS se stalo: 29. 3. 1966

Prvky PBS:

Byl váš zážitek spojen s ohrožením života? Ano těhotenství a porod. Měl jsem těžkou eklampsii, toxemii, otoky a krvácení.

Jak hodnotíte obsah své zkušenosti? Zcela příjemně.

Jak byste porovnali úroveň vědomí a bdělosti během zážitku s vaším běžným každodenním vědomím a bdělostí? Více vědomí a bdělosti než obvykle. Pocit úplného a absolutního klidu, pokoje a míru byl nepopsatelný, nedá se srovnat s pocity na tomto světě.

Zdál se vám čas rychlejší, nebo pomalejší? Všechno se stalo najednou. Netuším, jak dlouhá byla moje zkušenost, zatímco jsem ji prožívala, ale všechno se stalo jakoby v jednom okamžiku.

Byly vaše smysly citlivější než obvykle? Neuvěřitelně bystřejší.

Porovnejte prosím vaše zrakové schopnosti během zážitku - s vaším zrakem bezprostředně před zážitkem. Moje schopnost vidět byla mnohem jasnější, čistější a intenzivnější.

Vstoupili jste do tunelu nebo jím prošli? Ano, prošla jsem tunelem, který zářil mocným, jasně bílým a živým světlem.

Přišli jste na hranici nebo místo, odkud by nebylo možné se vrátit? Prosila jsem, abych mohla zůstat, ale ozval se velmi silný hlas, který mi řekl, že tam zůstat nemohu a musím se vrátit.