Popis zkušenosti:

Spala jsem a náhle jsem se vznášela nad svým tělem. Pozorovala jsem odlesk na mé zavěšené měděné pánvi a pěkné barvy mé přikrývky. Dívala jsem se na své tělo, ale nevzpomínám si, že bych v tu chvíli viděla maminku v místnosti. Vznášela jsem se až ke stropu.

Lucy vstoupila do místnosti oknem, ozářená jasnými paprsky slunce. Neměla tělo, jako jsem měla já. Pozdravily jsme se obě navzájem a hráli jsme si, točili jsme se a točili ve vzduchu. Byla to ohromná zábava.

Když jsme se zastavili, vzala mě sebou nahoru tmavým tunelem zakončeným intenzivním světlem. Když jsme dorazili, nebyl tam žádný vrchol ani dno. Nebylo tam nic jiného než láska. Byla to naprosto čistá a intenzivní láska. Všechno bylo v pořádku i všichni tam byli také v pořádku, byly to šťastné a milující bytosti. Čekali na Lucy. Mluvili s ní a společně se smáli se. Sledovala jsem je a cítila tu lásku všude kolem mě. Přezkoumávali její minulost. Najednou jsem cítila, že bytost komunikuje se mnou: "Neměla bys tady být".

Když jsem se probudila, cítila jsem tlak na hrudi. Cítila jsem na svých rtech rty. Když jsem otevřela oči, maminka opouštěla pokoj s polštářem. Nikdy jsem nespala jen s jedním z určitého důvodu. Uvědomila jsem si, že moje paže byly zkříženy na mé hrudi, jako bych byla mrtvá. Maminka vypadala naštvaná a řekla mi, že to bylo proto, že jsem se neprobudila.

Řekla jsem mámě o mém snu, až když nám druhý den zavolala teta Barbara a sdělila nám, že Lucy ráno zemřela.

Celé roky jsem věřila, že jsem měla nějakou duchovní zkušenost. Mýlila jsem se. Nebylo to mimosmyslové vnímání. Byl to prožitek blízkosti smrti. Byla jsem udušená a poté oživena mojí matkou. Po většinu života mě to trápilo, než jsem se vyrovnala s tím, co mi maminka dělala, i zbytku naší rodiny. Všichni jsme trpěli jejím týráním.

Základní informace:

Pohlaví: Žena

PBS se stalo: 1978

Prvky PBS:

Cítili jste se odděleni od fyzického těla? Opustila jsem své tělo a vznášela se u stropu.

Ve kterém okamžiku jste během zážitku byli na nejvyšší úrovni vědomí a bdělosti? Než jsme dorazili ke světlu, mi připadly barvy, vůně a teplo nějak znásobené. Když jsme se dostali do světla, smyslem života byla láska a štěstí. Nic jiného nebylo. A byl to nesmírně intenzivní pocit, stejně jako možnosti byly nadpřirozené a nekonečné.

Bylo vaše myšlení rychlejší? Rychlejší, než obvykle.

Zdál se vám čas rychlejší, nebo pomalejší? Zdálo se mi, že čas běžel rychleji než obvykle Všechno, co jsme dělali, bylo velmi rychlé. Světlo bylo daleko, ale my jsme tam dorazili téměř okamžitě. Když jsem byla ve světle, měla jsem pocit, že jsem byla velmi daleko od svého těla.

Porovnejte prosím vaše zrakové schopnosti během zážitku - s vaším zrakem bezprostředně před zážitkem. Barvy byly mnohem živější. Byla jsem schopna vnímat i detaily, které bych obvykle považovala za bezvýznamné. Stejně jako průhlednost! Lucy byla průhledná, stejně jako já a bytosti ve světle.

Porovnejte prosím vaše sluchové schopnosti během zážitku - s vaším sluchem bezprostředně před zážitkem. Během rozhovorů jsem vnímala nevyslovená slova, další si nevybavuji.

Vešli jste do tunelu nebo jím prošli? Ano, uvnitř byla úplná tma, s výjimkou intenzivně jasného světla nahoře. Prošli jsme jím obrovskou rychlostí.

Setkali jste se, nebo jste se nějak jinak dozvěděli o jiných zesnulých (nebo živých) bytostech? Lucy, se kterou jsem se potkala v mé ložnici. Společně jsme vešli do světla. Někdo ji přivítal a prošel s ní minulost, zatímco já jsem čekala. Neznala jsem tam nikoho jiného než Lucy. Smáli se a zdálo se, že se baví. Bylo jasné, že ji očekávali. Ještě jednu bytost, která mi řekla, že se tím prostředím nemám vyděsit.

Viděli jste neobvyklé světlo? Velmi jasné světlo, které nebylo oslepující jako slunce. Bylo to jemné, ale velmi intenzivní.

Jaké emoce jste během této zkušenosti cítili? Cítila jsem intenzivní lásku, radost, štěstí a soucit (s Lucy). Měla jsem ten nejneuvěřitelnější pocit klidu, jaký jsem kdy v životě pocítila.