Popis zkušenosti:

Před čtyřiceti osmi lety jsem měla prožitek blízkosti smrti a nedávno se mi o něm znovu zdálo.

Byla jsem tehdy už delší dobu nemocná. Přestože mne prohlédlo několik lékařů, nikdo z nich nic nevěděl. V pátek jsem byl převezena do jiného města k dalším prohlídkám. V sobotu ráno přišel doktor, aby mě prohlédl. Řekl, že potřebuji okamžitou operaci. Během operace našli na mém vaječníku prasklé slepé střevo a prasklou cystu. Byla jsem také plná obsahu ze slepého střeva. Když se snažili vše co nejlépe dokončit, zjistili, že mi odcházejí životní funkce. Dali mi pár výbojů do mého srdce a rychle mě zašili. Byla jsem umístěna do místnosti vedle sester, aby měly přehled. Infuze v mé ruce pouze přispívala k otoku, když mi moje tělo selhávalo. Do mého pokoje byla přivezena kamarádka z jiného pokoje, kterou také museli intenzivně sledovat. Spala jsem a probudila se v noci při jejím křiku o pomoc. Sestry přišly na pomoc a pak ji odvezly jinam.

V tu chvíli jsem uslyšela jemné cinknutí a někdo zavolal moje jméno. Do té doby mě oslovovali pouze paní s mým příjmením.

Pak jsem cítila, jak se pomalu a bez bolesti vznáším. Bylo to nádherné, když jsem současně byla obklopena polární září. Když jsem se vznášela nahoru, všimla jsem si malé černé skvrny velikosti pepře. Zdálo se mi, že visí pevně na jednom místě, takže jsem z toho nemohla spustit oči. Světla zhasla a já cítila, jako bych ležela na trávě.

Stále jsem byla pohledem fixována na té černé skvrnce a věděla, že chci vidět, co to je. Bolest se vrátila a cítila jsem se tak týden. Snažila jsem se plazit vpřed, ale dokázala jsem se pohybovat jen po centimetru. Když jsem se pak doplazila, tak se to místo zvětšilo.

Po nějakém čase, který mi připadal jako věčnost, začalo to místo nabývat podoby muže. S tou postavou jsme se v tomto okamžiku zastavili. Potom jsem se zhluboka nadechla a přinutila jsem se ještě jednou pohnout. To bylo v době, kdy se postava také ke mně více přiblížila. Okolí se rozzářilo a já spatřila dvě klesající paže, směrem ke mně. Když se jeho dlaně rozevřely, viděla jsem v nich velké jizvy. Upadla jsem dolů, ale teď jsem věděla, že se musím dívat více nahoru. Sebrala jsem veškerou sílu, kterou jsem našla, pozvedla hlavu a horní část těla, abych uviděla, kdo to je. Mírně se sehnul a já uviděla, odkud přicházelo to jasné světlo. Jeho tvář byla tak jasná, že mi to téměř sebralo dech. Tehdy jsem pochopila, že se dívám na Ježíše. Viděla jsem lem jeho roucha a sandály. Vzpomněla jsem si na příběh jedné paní v Bibli. Byla těžce nemocná a věděla, že kdyby se mohla dotknout Ježíše, bude tím uzdravena. Probojovala se davem, natáhla ruku a dotkla se ho. Ucítil to, otočil se a řekl jí, že byla uzdravena. Podívala jsem se na lem jeho roucha a věděla jsem, že budu uzdravena. Natáhla jsem pravou ruku a dotkla se ho. Okamžitě jsem ucítila, jak celým mým tělem proudilo teplo.

Pak si ještě pamatuji, že jsem byla v posteli a na druhém konci viděla jemnou záři. Slyšela jsem tichý hlas zpívat píseň „I Saw a Man“. Znělo to jako verze od Connie Smithové.

Pak přišly sestry. První sestra mi zapsala životní funkce a znovu je zkontrolovala, a pak řekla druhé sestře, že všechny jsou normální. Ta odpověděla, „není to špatné na někoho, kdo právě zemřel.“ Všechno, na co jsem myslela já, bylo, že jsem hned TEĎ nutně potřebovala na toaletu. Zasmáli se a postarali se o mě. Po dobu dalších tří dnů mě neustále sledovali. Doktor řekl mému manželovi, aby na mě dával pozor, protože by se mohly vyskytnout problémy. Vlastně ani nevěděl, co pořádně říci.

Je to velmi dávno, co se mi to stalo. Operace nebyla nikdy úplně dokončena. Nedokázali přimět mé tělo, aby přijímalo léky žilně, stále jsem byla plná infekce. Dlouho mě pak ještě sledovali. Odešla jsem z nemocnice a jediné, co mi ještě udělali, že mi odstranili všechny stehy. Doktor mi řekl, že jsem měla velké štěstí.

Tehdy se o uzdraveních moc nemluvilo, protože by vás poslali k psychiatrovi. Takže jsem mu raději moc neřekla. Mnohokrát jsem byla požádána, abych svůj příběh vyprávěla v kostelech, ale i tam jsem narazila na skeptiky. Mohu vám s čistou hlavou říci, že jsem viděla Ježíše a byla jsem v nebi. Od té chvíle, kdy jsem se dotkla Ježíšova roucha, jsem obdarována skvělým zdravím. Viděla jsem jeho sandály a snahu, kterou vložil do mého uzdravení. Viděla jsem jeho zářící tvář a nikdy nepochybovala, že jsem s Ježíšem byla. Skeptici mi nebudou vykládat, že jsem byla omámená, protože moje tělo žádné léky nedostávalo.

Bylo mi třicet čtyři let a teď mi je osmdesát dva. Můj doktor je stále ohromen, jaký zdravotní stav mám ve svém věku. Poselství, které jsem obdržela, je v písni. Ježíš říká: „Budu-li povznesen, přitáhnu k sobě všechny lidi.“ Snažila jsem se to činit a můj život byl požehnán a během svého života jsem viděla i mnoho zázraků. Vím, co tím myslí, že Ho pozvedl láskou k Němu a ostatním.

Základní informace:

Pohlaví: Žena