Popis zkušenosti:

27. prosince 1977: Měl jsem vlastní firmu na dodávky vitráží. Byl jsem zrovna na cestě do kostela s nabídkou nových oken.

Bylo kolem osmé hodiny ranní. Projel jsem zatáčku a uviděl v protějším pruhu těžní vůz. Najednou kolem něj projelo v mém jízdním pruhu auto a narazilo do mne. Vznášel jsem se nad místem nehody a sledoval, jak mě dva saniťáci vytahuji z dodávky. Jeden z nich řekl: „No - s tímhle už si starosti dělat nemusíme."

Okamžitě se setmělo. Pak jsem se začal pohybovat, rychleji a rychleji. Byla stále větší tma, jako bych cestoval tunelem. Pak jsem uviděl bod světla, veliký jako špendlíková hlavička, který se stával jasnější a jasnější.

Náhle jsem se zastavil a stojím tváří v tvář nejdokonalejší osobě, jakou jsem kdy viděl. Světlo vycházelo přímo z něj. On sám byl světlo. Poznávám v něm Ježíše Krista. Zaplavil mne ten nejúžasnější pocit klidu. Řekl: „Je mi líto, nemůžeš zůstat, máš ještě práci.“

Ležím na stole a zdravotní sestra se mě ptá, jestli vím, jak se jmenuji. Ujistil jsem jí, že jsem v pořádku. Pak mě sanitkou poslali do nemocnice ke specialistovi, protože jsem měl rozbitý a rozřezaný obličej. Strávil jsem tam hodinu šitím. Následujícího dne jsem byl zpátky v práci. Pětadvacet let stále přemýšlím, co mám vlastě udělat.

Základní informace:

Pohlaví: Muž

PBS se stalo: 27. 12. 1977

Prvky PBS:

Byl váš zážitek spojen s ohrožením života? Nehoda a klinická smrt.

Cítili jste se odděleni od fyzického těla? Ano, sledoval jsem, jak mě vytáhli z mé dodávky, položili na nosítka a naložili do sanitky.

Ve kterém okamžiku jste během zážitku byli na nejvyšší úrovni vědomí a bdělosti? Byl jsem velmi bystrý.

Chtěli byste zdůraznit některé části z vaší zkušenosti, které jsou pro vás zvlášť smysluplné nebo významné? Nejlepší na tom byl ten pocit návratu domů a klid v přítomnosti Krista. Nejhorší bylo, že jsem tam nemohl zůstat.