Popis zkušenosti:

V pěti letech jsem onemocněla streptokokovou angínou a musela být hospitalizována. Vše bylo komplikováno mým nervosvalovým autoimunitním onemocněním Myasthenia Gravis (MG), které samo o sobě může vést k úmrtí z vyčerpání, i kdybych jen ležela! Lékaři to popisují jako nemoc, která vysává sílu. Než byl objeven lék Prostigmine (a další léky Mestinon a Mytelase), umíralo devadesát procent myastenických pacientů. Dnes s touto chorobou devadesát procent z nich žije. Jen jsem měla pocit, že bych to měla zmínit dříve, než budu pokračovat. Toto onemocnění není moc známé ani dnes, i když se to s postupem času lepší. Dříve jsem záviděla lidem s diabetem, protože všichni lidé kolem nich věděli, jak se jejich nemoc projevuje. Omlouvám se, že jsem odbočila, ale to bylo také důležité zmínit.

Takže, bylo mi pět let, měla MG a do toho jsem dostala urputnou angínu. V nemocnici jsem ležela na oddělení s dvaceti dalšími dětmi. (Později jsem se dozvěděla, že jsem měla horečku kolem čtyřiceti dvou stupňů Celsia.) Jednou v noci (pamatuji si, že v pokoji byla tma) jsem najednou shlížela z vyvýšené pozice na postýlky v pokoji. Nepamatuji si, že bych k tomu stropu stoupala, ale vzpomínám si, jak jsem si pomyslela, že ty postýlky vypadaly jako krabice od bot. Takovou perspektivu prostě nemůžete získat jinak, než pohledem od stropu.

Pak mne najednou obklopilo jasné modré světlo a cítila jsem, že mě někam táhne. Vypadalo to, jako bych byla tažena blankytně modrou oblohou. Nevěděla jsem, co se děje, ale jako malému dítěti mi připadlo, že vše je tak, jak to má být.

Potom jsem se náhle ocitla v krásné zahradě. Připadala mi velmi podobná krajině ze seriálu Teletubbis, jen tam byly vyšší kopečky. Jakmile jsem tam dorazila, přede mnou stály nějaké překrásné ženy! Všechny kromě jedné měly dlouhé blond vlasy a byly oblečeny do bílých šatů. Každá z nich byla v jakémsi samostatném domečku. Žena uprostřed měla dlouhé tmavé vlasy jako já. Dívala se na mě upřeně a se zájmem. Cítila jsem, že mě touží poznat blíže a dozvědět se o mně co nejvíce.

Najednou jsem však ležela v nemocniční posteli a byla zpět. Ukázalo se, že kromě vysoké teploty mi zaneprázdněné sestry zapomněly dát léky na MG! Pokud existuje nějaký „vzorec“ prožitku blízkosti smrti, pak to musí být tento! Pravděpodobně by to nebyl jen prožitek "blízkosti" smrti, kdyby můj otec nebyl neodbytný a neřekl sestrám, aby mi daly léky!

Pětatřicet let jsem o to nazývala "kouzelným světem". Netušila jsem, že to byl prožitek blízkosti smrti, dokud mi matka neřekla o vysoké horečce a upozornění otce, který řekl sestrám, aby mi daly léky! Dozvěděla jsem se také, že v té době byli všichni příbuzní rodiny naživu, včetně prarodičů. Nežila jen sestra mé matky, po které jsem dostala jméno. Zemřela v devatenácti letech na zápal plic a vysoký krevní tlak.

Věřím, že ta překrásná dáma s dlouhými tmavými vlasy, kterou jsem potkala mezi blonďatými dámami, byla moje teta a jmenovkyně. Myslím, že to byli andělé.

Základní informace:

Pohlaví: Žena

PBS se stalo: 1950

Prvky PBS:

Byl váš zážitek spojen s ohrožením života? Měla jsem prožitek, který jsem popsala, ale nikdy jsme to neověřovali ani neprošetřovali. Ležela jsem v nemocnici se streptokokovou angínou a měla teplotu čtyřicet dva stupňů.

Jak hodnotíte obsah své zkušenosti? Báječně.

Cítili jste se odděleni od fyzického těla? Ne.

Jak byste porovnali úroveň vědomí a bdělosti během zážitku s vaším běžným každodenním vědomím a bdělostí? Více vědomí, ale byl v tom velmi malý rozdíl. Měla jsem pocit, že jsem byla na zvláštním přátelském místě, ale spoustu si toho nepamatuji, zůstalo to pro mě skryté.

Ve kterém okamžiku jste se během zážitku cítili na nejvyšší úrovni vědomí a bdělosti? Celou dobu jsem byla při vědomí a bdělá. Myslím, že nejvyšší pocit vědomí a bdělosti jsem měla, když jsem byla tažena tou "modrou oblohou".

Vstoupili jste do tunelu, nebo jím prošli? Nebyl to tunel, spíš jsem měla pocit, jako bych procházela oblohou.

Viděli jste ve své zkušenosti nějaké bytosti? Viděla jsem překrásné ženy.

Chtěli byste zdůraznit některé části z vaší zkušenosti, které jsou pro vás zvlášť smysluplné nebo významné? Bylo to dobrodružné! Každá část prožitku byla smysluplná, významná a umocnila mé přesvědčení, že po smrti může být ještě něco „jiného“.