Popis zkušenosti:

Podpůrný srdeční-defibrilátor mi nainstalovali kolem jedenácté ráno a zdravotní sestra mi sdělila, že mě ve čtyři propustí domů. Byl jsem připravený odejít, když si sestra všimla krve na mém tričku a také si všimla nějakého otoku. Mé propuštění bylo okamžitě zrušeno a já jsem byl rychle převezen do lůžkové části. Tam mi dvě sestry uvázali na ránu tlakovou bandáž. Okolo půl desáté jsem cítil, jak se otok přesouvá i na krk, což mi způsobovalo pocit, jako bych se dusil. Noční zdravotní sestra zavolala starší kolegyni, která si na mém krku označila nějakou značku, aby zkontrolovala, zda se otok zhoršuje. V deset, byla noční sestra tak znepokojena, že zavolala lékaře, aby ten otok zkontroloval. Lékař přišel o půl před půlnocí. Požádal mě, abych si sedl na postel a sundal mi i tlakovou bandáž. Zdálo se, že krvácení přestalo a po kontrole požádal sestru, aby mi tlakovou bandáž opět zavázala. V těch okamžicích lékař odešel a zdravotní sestra si přivolala další sestru, aby jí pomohla. Těsně předtím, než sestry mi obvázaly novou tlakovou bandáž, začal jsem upadat do mdlob a dvakrát jsem volal na sestry.

Pomohly mi, abych si lehl. Ztratil jsem se v okamžiku, kdy se moje hlava dotkla polštáře.

Cítil jsem, že se vznáším nad svým tělem, asi dva metry za zadní stranou postele. Viděl jsem se ležet nehybně, zatímco mi sestra nasazovala masku. Když ji vytáhla, uviděl jsem z masky unikat bílý plyn. V místnosti bylo najednou hodně lidí. Napočítal jsem tři muže a čtyři ženy. Těsně předtím, než jsem omdlel, byly v místnosti jen dvě zdravotní sestry. Zdálo se, že každý něco dělá. Jedna sestra měla mou levou ruku na svých nohou a píchala mi injekci. Jiná sestra mi připojovala na pravou ruku infuzi.

Cítil jsem se velmi klidně a bez bolesti. Pohled na mé fyzické tělo byl nepřirozený, když jsem věděl, že jsem to sice já, ale své tělo jsem necítil. Zdálo se, že v místnosti je hodně rušno, ale nebyl jsem schopen rozeznat, o čem lidé hovoří.

Když jsem se probudil, uviděl jsem sestru s maskou, která křičela: "modrý kód." Viděl jsem tři lékaře, jeden blízko mne volal: "Změnit na kód červený." Pak doktor u mé postele řekl: "potvrzuji červený kód". Lékař blízko mě chtěl zavolat neurologa specialistu na mozkové příhody a řekl mi, že mohu mít nějaké poškození mozku. Jiný doktor mě kontroloval a tvrdil, že mozkové funkce nejsou poškozené. Nemám ponětí, co znamenají kódy, ale zaměstnanci se mnou o tom nechtěli diskutovat. Zeptal jsem se sestry později a bylo mi řečeno, že jsem přestal dýchat.

Můj chirurg přišel ráno a nechal mne v nemocnici další čtyři noci.

Snažil jsem se získat odpovědi na své otázky, ale nikdo mi nic neřekl. Nechal jsem vzkaz pro noční sestru, která se o mě starala, aby mě kontaktovala, ale nezavolala.

Ano, cítil jsem se svobodně. Jasně jsem opustil své tělo a existoval mimo něj.

Základní informace:

Pohlaví: Muž

PBS se stalo: 15. 05. 2018