Popis zkušenosti:

Dělala jsem veterinární práci na koni. Kůň se vzepjal a udeřil mě předním kopytem přímo do hlavy, obličeje a paže, když jsem se snažila chránit. Utrpěla jsem několik zlomenin obličejových kostí, odchlípenou sítnici a zlomeninu vřetenní kosti na paži. Na krátkou dobu byla v bezvědomí. Zdálo se však, že moje zkušenost během tohoto období zabrala mnohem více „času“, pokud by k ní mělo dojít výhradně v této fyzické dimenzi.

Ocitla jsem se náhle nad svým tělem a shlížela jsem na celou scénu. Mohla jsem vidět věci, které byly mimo stání, ve kterém jsem byla, i když by to nebylo možné, kdybych hleděla z místa, kde bylo moje tělo. Bylo to jako dívat se dolů přes kameru, která byla vyzdvižena vzhůru, aby zabírala rozšířený pohled na scénu. Uvědomila jsem si, že se mnou jsou dvě (možná tři) „bytosti“, jedna na každé straně. Komunikovaly se mnou přímo, telepaticky, jen vkládaly svůj vstup přímo do mého vědomí. Žádná slova a mnohem méně „času“. Věděla jsem, že jsem nějak vzdálena od obvyklých „zákonů“ nebo způsobů zpracování zkušeností. I když jsem nezažila životní přehled na konkrétních pojmech, bylo mi ukázáno porozuměním; ne pomocí obrázků nebo filmů; mnoho důležitých věcí v mém životě. Dobrých i špatných. Všechny byly prezentované se zaměřením na můj přínos; na to, jak jsem se zachovala. Pamatuji si téměř hmatatelnou absenci veškerého strachu. Došla jsem k pochopení, že tento strach je základem mnoha našich špatných rozhodnutí. Že se není čeho bát.

Cítila jsem k sobě soucit, jaký jsem si nikdy nedokázala představit. Typ lásky, který jsem nikdy nepoznala. Empatii, soucit se vším, co jsem zažila, a nové odhodlání žít další život tak, jak bych mohla, měla a musím. Věděla jsem, že mám jasný účel, a tento účel mi byl ukázán, abych pochopila, jak jsem potřebná. Necítila jsem žádnou bolest. Nejsem si jistá, jestli jsem měla tělo nebo jestli ho měli moji průvodci. Nezdálo se, že by na tom záleželo. Byla jsem v kontaktu se všemi informacemi; s naprostým porozuměním všemu. Ale to, s čím jsem se spojila, bylo pouze to důležité pro účel mého života. Viděla jsem budoucnost (už si ji nepamatuji) a dokonce jsem viděla, jak obtížné bude zotavovat se z nehody, ale věděla jsem, že to zvládnu, což bylo jediné, na čem mi záleželo – dostat se k tomu, co mám dělat.

A poznala jsem, že svému účelu budu schopna posloužit jen tehdy, když ztratím své strachy: že budu odmítnuta, že nebudu oblíbená pro postoje, které jsem zaujala, že ostatní lidé ovládají věci (ale měli bychom jen my) atd. A pak budu moci jednat z čisté lásky; žádné komplikace ani kompromisy. Jakmile jsem to všechno ‚pochopila‘, ocitla jsem se zpět ve svém těle v nesnesitelné bolesti. Také jsem věděla, že tito průvodci tu budou vždy, když budou potřeba. Jsou to ti nejlepší pečovatelé.

Základní informace:

Pohlaví: Žena

Datum, kdy se PBS udála: 1988

Byla vaše zkušenost spojena s ohrožením vašeho života? Ano Nehoda Trauma na hlavě a těle.

Prvky PBS:

Jak chápete obsah vaší zkušenosti? Pozitivní

Mohly vaši zkušenost ovlivnit nějaké drogy nebo léky? Ne

Byl váš zážitek v některých projevech jako sen? Vůbec ne.

Cítili jste se odloučeni od fyzického těla? Ano Nevšimla jsem si toho, ale zdálo se, že vím, že je to jiné. Bylo mi to jedno. Nezáleželo na tom. Zdálo se mi to přirozené a známé.

V které fázi během zážitku jste byli na nejvyšší úrovni vědomí a bdělosti? Byla jsem fyzicky v bezvědomí, ale bdělejší/vědomější, než jsem kdy zažila předtím nebo potom. Jako by se vyčistilo okno, o kterém jste nevěděli, že je špinavé, dokud jste neuviděli ten rozdíl.

Vypadal čas rychlejší nebo pomalejší? Připadalo mi, že se vše odehrálo najednou, nebo se čas zastavil, nebo ztratil smysl. Není možné, abych za tu dobu, která uplynula pro mé tělo, přijala tolik informací. Cítila jsem se nějak „rozšířená“, ale nedokážu to vysvětlit slovy.

Porovnejte váš sluch během zkušenosti s vaším každodenním sluchem těsně před zkušeností. Ne

Vypadlo to tak, že jste si byli vědomi věcí, které se děly někde jinde, např. jako mimosmyslovým vnímáním? Viděla jsem, jak je struktura budovy poskládaná, čehož si bez velké námahy zdola nevšimnete. Mnohem později jsem se tam vrátila a ověřila si, že je to skutečně tak.

Prošli jste tunelem? Ne

Setkali jste se nebo měli jakékoliv vědomí o zemřelých (či žijících) bytostech? Ano Seděli u mě po obou stranách. Měla jsem pocit, že je znám odjakživa; cítila jsem s nimi hluboké spojení. Porozumění, lásku, výjimečnost mého bytí a mého účelu. To, co jsem potřebuji udělat; nenechat strach, aby se vkradl zpět do mého života, aby překážel mému jednání z čisté lásky a dělání toho, kvůli čemu tu jsem.

Viděli jste nadpozemské světlo? Ne

Viděli jste nějaké jiné nadpozemské světy? Nějaká kouzelná nadpozemská říše.

Jaké emoce (pocity) jste cítili během zážitku? Čistou lásku. Empatii.

Měl(a) jste pocit pochopení všeho? Všeho o vesmíru. O strachu a o tom, že každý z nás má účel, který je stejně důležitý jako účel každý jiného; že neexistují žádné „malé nebo bezvýznamné“ životy; všichni jsme propojeni. Jako když máte malou roli ve hře; nemusí být tak nápadná jako hlavní role, ale hra jako celek potřebuje, aby každý hráč zastával svou specifickou a stejně zásadní roli.

Měli jste vizi minulosti a jednotlivých událostí? Nebyla to přímo rekapitulace, ale přehled pocitů; dobrých a špatných. O tom, jak moc je strach podstatou našich chyb. Dokážu teď lépe rozpoznat, když se ten strach začne znovu vkrádat. Provádím „sebekontrolu“ a dělám někdy obtížná rozhodnutí, abych zůstala věrná svému skutečnému bytí a jednala upřímně a z lásky, i když to způsobuje problémy.

Byly vám předány vize (události) z vaší budoucnosti? Události z budoucnosti světa. Nemůžu si vzpomenout na specifika, ale když se dnes něco stane, zejména při setkání s určitými lidmi, mám pocit, že je to součást jedné z věcí, které jsem viděla.

Dosáhli jste nějaké hranice nebo nějaké ohraničené fyzické struktury? Ne

Dospěli jste k hranici, ze které není návratu? Dospěla jsem k bariéře, kterou jsem nemohla překročit. Jinak bych se již nevrátila Jen to, že jsem měla nový účel a závazek dělat to, co mám dělat; pokračovat v tom.

Bůh, Duchovno a Víra:

Jaké bylo vaše náboženství před vaší zkušeností? žádné

Jaké je vaše náboženství nyní? žádné

Změnila se vaše víra ve svých hodnotách a přesvědčeních, protože jste měli vaši zkušenost? Ano Pocit jednoty, účelu mnohem většího než tady a teď. Duchovní identity. Cítím se jako duchovní bytost, která je na lidské misi.

Týkající se našeho pozemského života z jiného pohledu než náboženství:

Změny ve vašem životě od doby vašeho zážitku PBS: Zůstávají přibližně stejné

Jaké změny nastaly ve vašem životě po vašem zážitku? Založila jsem neziskovou organizaci, abych se pokusila pomoci změnit systém veterinární zdravotní péče. Mnohem větší odpovědnost; žádné výmluvy. Už nehledat souhlas od ostatních. Jen pracovat, abych zůstala na cestě naplněné poctivým účelem.

Změnily se nějak konkrétně vaše vztahy po PBS, protože jste měli tento zážitek? Všímám si lidí. Pomáhám, kdykoli můžu. I když to jen znamená říct cizímu člověku, že vypadá hezky. Ve vztazích jsem mnohem chápavější; Vím, že všichni máme tato poslání a všichni bojujeme, proto snáze přecházím zraňující činy druhých vůči mně, protože vím, že se prostě nespojili s láskou a jsou „ztraceni“ a jednají z toho, co zbylo, což je strach.

Po PBS:

Je těžké popsat zážitek slovy? Ano Těžko se to všechno vstřebává. Mám pocit, že to vlastně nikdo nemůže pochopit, pokud si tím sám neprošel.

Máte nějaké psychické nebo neobyčejné či jiné speciální schopnosti po své zkušenosti, které jste před vaší zkušeností neměli? Ano Pocit elektřiny, jako bzučení v mých rukou při práci s pacienty a také při interakci s lidmi. Lidé přede mnou těžko zakryjí, o co jim vlastně jde; dokážu vycítit dobré lidi, založené na lásce, od špatných lidí, založených na strachu, kteří chtějí škodit. Mívám nějaké předtuchy, ale pocitů, ne konkrétních detailů událostí.

Existují nějaké zážitky z vaší zkušenosti, které jsou obzvláště smysluplné anebo pro vás významné? Dostat tenhle „budíček“ pro mé bytí. Čerpat jistotu z toho, že vím o všech těch věcech.

Sdíleli jste někdy tuto zkušenost s ostatními? Ano Velmi opatrně. Nikdo z mé rodiny o tom neví. Takže mám tendenci to říkat těm pár lidem, kteří vypadají, že jsou připraveni tohle slyšet. Říkají mi, že malé události ve svém životě vidí jinak; ztrátu blízkých, neshody atd.

Stalo se vám někdy ve vašem životě něco, co by mohlo být považováno za součást vašeho zážitku? Ne

Je ještě něco, co byste rádi přidali ke své zkušenosti PBS? Ne.