Popis zkušenosti:

Můj zážitek se mi stal, když mi bylo pět let, Stalo se to v Rusku, kde jsem se narodila a v té době žila. Stalo se to během prázdninového výletu k Černému moři, kam jsme s matkou a prarodiči odjeli.

V tento den jsme všichni šli dolů na pláž.  Moře bylo bouřlivé a proto mne máma držela za ramena, stojíce ve vodě. Pamatuji si, že jsem se cítila bezpečně a jistě i když vlny byly obrovské a enormně veliké, hlavně z perspektivy pětiletého dítěte, ale já byla nadšená, když se vlny blížily a jedna za druhou se rozbíjely o naše těla. Jedna z těch velkých vln do nás udeřila takovou silou, že máma ztratila rovnováhu, její uchopení povolilo a já byla tou vlnou odplavena pryč.

Chvíli jsem cítila příšerný strach ze smrti, protože moje tělo instinktivně cítilo, že to je pro mne život ohrožující situace. Zadržovala jsem vzduch a bojovala, abych našla něco, čeho bych se přidržela a zachránila se, ale moje ruce jen nacházely vodu, která byla všude kolem mne. Byla jsem bez pomoci, a úplně mimo dohled.  Když jsem zjistila, že mi boj nepomáhá a není tam nic, na co bych dosáhla a čeho se chytila, vzdala jsem to. Přestala jsem zadržovat dech, přestala se zkoušet zachraňovat a bojovat za záchranu života a dovolila, ať se stane, co se stát má.

Další, co si pamatuji je nejsilnější a nejdokonalejší pocit míru, jaký jsem kdy v mém životě pocítila. Náhle jsem se cítila naprosto bezpečně, obklopená a ochraňovaná něčím, co nemohu popsat slovy a proto jen „Kompletní bezpodmínečná láska“.  Tato láska byla všude kolem mne, ale i já se stala s celou mojí nejvnitřnější podstatou,  částicí té lásky. Už neexistoval strach, žádné starosti, žádný boj o cokoliv a přišla jsem na to, že všude už jsem byla a věděla jsem, jak existovat navždy.

Cítila jsem (myslím si to), že konečně jsem moje opravdové já. Neexistovaly žádné hranice, nebo jakákoliv omezení. Mohla jsem jít, kamkoliv jsem chtěla, vědět cokoliv jsem si přála a dělat všechno, co mne napadne. Pocit svobody byl nevysvětlitelný. Byla jsem si také zvláštně vědoma, že část našeho bytí, kterou tady běžně nazýváme jako „čas“, byla pozastavena a již neexistovala.

Pak jsem byla posunuta vpřed, nějakou neznámou silou a začala se pohybovat enormní rychlostí, kterou jsem pocíťovala jako rychlejší než rychlost světla. Cestovala jsem do nepředstavitelné dálky, básnicky „na onen svět“. Neměla jsem žádný pocit „těla“, pohybovala jsem se jako blesk skrze temnotu, naproti vzdálenému bodu - briliantově svítícímu světlu v dálce. Čím blíže jsem tomu světlu byla, tím větší jsem měla přání ho dosáhnout, dosáhnout to místo, kde se to světlo nacházelo.

Když jsem dorazila, do tohoto světelného bodu, ocitla jsem se ve světě světla. Všechno v tomto místě bylo vytvořeno z tohoto vyzařovaného světla. Bylo to  překrásné a zářící tak, že se to nedá popsat. „Nebe“ by bylo v tuto chvíli asi nejvhodnější přirovnání, ale já jsem byla nevěřící a věděla, že neexistují taková místa jako „peklo“. Věděla to jsem i bez znalosti -  jak a proč to vím, že toto je místo, kam se všichni eventuálně dostanou, když zemřou, bez ohledu na to, kdo byli a co udělali, během jejich životů.

Uprostřed světla stála mužská postava, prozařující to místo a prozařující ho naprosto nadpozemskou a absolutní LÁSKOU.  Bytost mne objala, nebo zahaliIa do jeho světla, které jsem v ten okamžik cítila jako obětí. Náhle jsem si vzpomněla na to místo, že jej znám – to byl můj domov. To místo byl můj opravdový domov a byla jsem překvapená, jak jsem na to někdy mohla zapomenout. Cítila jsem se, jako bych po velmi dlouhém a namáhavém odloučení, nakonec přišla domů z cizí země. Ta přítomná Světelná bytost, tam byla již přede mnou a byla tou bytostí, která mne znala nejlépe, než kdokoli z jiných lidí.

Světelná bytost věděla o mně naprosto vše, dokonce i co jsem si kdy myslela, řekla nebo udělala a ukázala mi celý můj život v jednom okamžiku. Byly mi ukázány všechny detaily, mého dosavadního života, vše co se stalo a vše co se stane, kdybych se vrátila na zem. To vše v jediné chvíli – všechny detaily příčiny a vztahy příbuzných v mém životě, vše co je dobré nebo špatné, všechny vlivy mých činů na zemi a na ostatní. Zejména těch, které se týkaly mne a vycházely ze mne. Každá jednotlivá myšlenka a pocit se vyjevil, byl to bezchybný přehled mého života. Měla jsem pocit, že znám i pocity a myšlenky ostatních lidí mnou ovlivňovaných, jako bych byla jimi, toto mi dalo přesnou a dokonalou představu o tom, co ostatním lidem ubližuje, bolí nebo je potěší. (Pozitivní nebo negativní zážitky a vlivy mých vlastních činů).

Bytost mne během mého přehledu dosavadního života, nesoudila žádným zbůsobem, i když jsem si myslela a také viděla v mém životě mnoho nedostatků. Prostě mi ukázala můj život tak, abych jej já pochopila. Milovala mne bezmezně, což mi dávalo sílu, abych byla schopna vidět všechno mé chování bez zaslepenosti a nechala mne samotnou rozhodnout, co bylo pozitivní a co negativní - a jak s tím mám dále pracovat. Nepamatuji si ty události, které mi byly promítnuty, žádnou minulost ani budoucnost, ale pamatuji si, že to bylo nejdůležitější.

Světelná bytost mi ukázala, že vše co je v životě nejdůležitější, jsou láska a city. Milující činy, které jsme kdy provedli, láskyplná slova, která jsme vyřkli; láskyplné myšlenky, které jsme měli. Vše co bylo vytvořeno, řečeno, vykonáno, nebo jen myšleno bez lásky = vykonáno nebylo. Nezáleželo na tom, že to už byla minulost a bylo to provedeno. Láska je vše, na čem opravdu záleží, jen láska je opravdová! Cokoli jsme udělali z lásky bylo tak, jak se předpokládalo, aby to bylo, To bylo správně a bylo to také dobře.

Láska, kterou jsme cítili během našich životů, bude vše co tady zbude, když všechno pomine. Všechno - cokoliv dalšího, cokoliv zkaženého v životě zmizí.

Další co si pamatuji je, že jsem se nacházela na nějakém dalším místě, ani nevím, jak jsem se tam dostala. První světelná bytost zmizela a já byla najednou obklopena jinými bytostmi, nebo lidmi, kteří mi byli velmi povědomí a „známí“.  Tito lidé byli jako moje rodina, staří známí, které jsem znala již celou věčnost. Lépe bych to popsala, jako moje duchovní, nebo duševní rodina. Setkání, po dlouhém odloučení, s těmito bytostmi pro mne bylo, jako znovusjednocení s nejdůležitějšími lidmi mého duševního života. Neuvěřitelná exploze lásky a radosti, vzájemně proběhla mezi námi všemi.  

Komunikovali jsme vzájemně, s těmito bytostmi, nějakým telepatickým způsobem. Hovořili jsme beze slov, přímo z mysli do mysli, nebo z duše do duše. Nikdo z nás neměl tělo, byli jsme jakoby z nějaké neznámé substance, něco jako tečky koncentrovaného čistého světla ve světle, které bylo všude kolem nás. Každý z nás ihned věděl, co ostatní „mají na mysli“.  Neexistovala možnost, nebo potřeba, cokoliv od kohokoliv skrývat. Tento druh komunikace neumožňuje nedorozumnění, a tím jsme si byli velmi blízcí, že je to téměř nemožné to popsat.  Měli jsme sice každý své vlastní já, ale také jsme všichni byli jeden celek, spojený nezničitelným poutem nekonečné lásky, a také tím světlem, kterého jsme byli součástí, ve světě světla kolem nás, byli jsme částicí společného světla.

Vyzařovaná láska, z těchto světelných duší mi dala zapomenout na všechny mé  chmury. Vymazala ze mne všechnu bolest a smutek, který se ve mně nasbíral během mého života na Zemi a v životě, který jsem na něm žila. Pociťovala jsem jej již velmi vzdáleně (a bylo to tak, po celou dobu prožitku), čím dál tím vzdálenější, jako by se to téměř nikdy nestalo. Byla jsem na tom místě s mojí duševní rodinou, určitý časový úsek, který jsem pociťovala jako celou věčnost. Žádný „čas“  tak jak jej známe tady na Zemi. Stejně tak pojetí „prostoru“, ale i tak bylo kam jít a čas také jako by ubíhal. To je sice rozporuplné, ale je to jediný způsob, jak jsem to schopná svými slovy vyjádřit.  Bezvesmírný vesmír; bezčasový čas  -  a v tomto místě byla jen neposkvrněná bytost.  

S vyjímkou „vyléčení“ si moc dobře nepamatuji, co jsme dělali, jen jsme měli enormní radost, že jsme spolu. Tento „svět světla“ si pamatuji jako obrovské a rozsáhlé místo bez omezení, nebo bez individuálních a ani vnějších hranic. Měla jsem totálně kompletní vědomosti, které byli v tomto světě dosažitelné, o všech a o čemkoliv.  Vše bylo tak potěšující, milující a překrásné, že se to nedá vysvětlit. Všechny „věci“ a „bytosti“ byly vytvořeny světlem a všechno bylo světlo, i když tam byly jednotlivé „myšlenky“ i „bytosti“.  To nejlepší a nejkrásnější světlo bylo živé (žijící). Žijící světlo, bylo všechno a všichni dohromady, podstata všeho a všech.  

Náhle jsem se ocitla zpět v přítomnosti Světelné bytosti, kterou jsem potkala jako první, a bylo mi řečeno, že musím jít zpátky.  Řekla jsem „ani mne nenapadne, to nechci“.  To by bylo to poslední, co bych si přála = Život na zemi, naplněný temnotou, bolestí, zármutkem, s limity a omezeními byl pro mne jako děsivé vězení, v porovnání s tímto úžasným místem. Prostě jsem odmítala jít zpět. Bylo mi řečeno, že ještě není čas zemřít a já jen mohla krátce navštívit „domov“, takže musím splnit můj účel a vykonat vše, co jsem si sama vybrala že vykonám na Zemi.  Mým úkolem a prací bylo pomáhat lidem, jak jen budu moci. Světelná bytost mi sdělila, že účelem mé návštěvy bylo, naučit mne více o lásce, soucitu a také jak to vysvětlovat lidem na Zemi. Řekl mi, že budu zpátky, v tomto světě světla téměř ihned – ať nezapomenu, že ve skutečnosti neexistuje čas, ale jen věčnost.

Pak už jsem věděla, že jsem zpět, cítím své tělo, které vlna vyplavila na břeh. Plazila jsem se po pláži a vykašlávala spoustu mořské vody.

Zapomněla jsem, jako dítě, na svůj prožitek blízkosti smrti a vzpomínka na něj se mi vrátila až o mnoho let později. Přestože jsem ho měla stále v sobě a dával mi po celou tu dobu sílu, abych zvládla obtíže mého vlastního života a pomáhala a podporovala ostatní.  Během celého mého profesionální života jsem pomáhala ostatním různými způsoby.  V osmnácti jsem začala pracovat a pomáhala starším lidem, umírajícím, senilním, psychicky a emočně postiženým lidem. Také s lidmi s AIDS a i s mentálně postiženými. Později jsem pracovala v oblasti mentální péče a stejně tak v sociálních oblastech, mezi lidmi s psychologickými, sociálními, existenčními, emočními a duševními problémy. Vždy jsem měla pocit, že moje práce je hluboce smysluplná, i když to bylo ještě před tím, než jsem začala v odvětví transpersonální psychologie.  

Prožitek blízkosti smrti mi také dal základy, k celoživotnímu zájmu o paranormálno, záhady, neobvyklé a duchovní jevy, které jsem měla velmi dlouho, aniž bych věděla proč. To mne vedlo ke zkoumání neznámých rozměrů a hledání odpovědí na spoustu otázek a v neustálé snaze dozvědět se o životě, smrti a všeho kolem toho, mnohem více. Také hledat stále nové a nové způsoby, jak pomoci ostatním, což je pro mne to nejdůležitější, co člověk může v životě dělat. Nakonec mne ten zážitek naučil velmi mnoho o životě a smrti. A tohle si stále připomínám.

Základní informace:

Druh zážitku:    Žena

Datum, kdy se PBS udála:  léto 1974

Byla vaše zkušenost spojena s ohrožením vašeho života?    Ano     Blízkost utopení, když jsem se koupala v moři.

Prvky PBS:

Jak chápete obsah vaší zkušenosti?     Smíšeně

Mohly vaši zkušenost ovlivnit nějaké drogy, nebo léky?   Ne    

Byl váš zážitek, v některých projevech jako sen?   Ne  Bylo to reálné, reálnější než obvyklá relita, kterou jsem měla před, nebo potom. Toto byla pravdivá realita. Taky proto nazývám firmu, kde pracuji jako terapeutka, Centrum Reality. Běžný život, zde na Zemi, který zde žiji, je mnohem více jako sen, v porovnání s mým prožitkem PBS.

Zážitek obsahoval, včetně:   Stav mimo tělo

Cítili jste se odloučeni od fyzického těla?   Ano   čistý „rozum“ čisté „vědomí“ bez hranic a omezení. Podstatou mne a bytostí, se kterými jsem se setkala ve světě světla (viz. výše)  - bylo, že byly vytvořeny jakoby z koncetrovaného světla. Všichni jsme byli ze světla, jen s jinou hustotou, jako i jiné věci a bytosti kolem nás.

V které fázi během zážitku jste byli na nejvyšší úrovni vědomí a ostražitosti?     Ostražitější a obsáhlejší, než kdykoli jindy. Byl to vlastně pocit vševědoucna- jako, že vím všechno o všem. Naprostá znalost všeho. Naprosté vědomí všeho.

Vypadal čas rychlejší, nebo pomalejší?   Bez času. Bez prostoru. Věčnost a nekonečnost.

Porovnejte váš sluch během zkušenosti, s vaším každodenním sluchem, těsně před zkušeností.  ---  

Vypadlo to tak, že jste si byli vědomi věcí, které se děly někde jinde, např. jako mimoslyslovým vnímáním?   ... „ale nic co by mohlo být potvrzeno „svědectvím“. Většinou se to týkalo osobních záležitostí rodiny, věcí které se udály hodně let po-té a o kterých jsem „věděla“ z mého přehledu života.

Prošli jste tunelem?   Nejsem si jistá -   Něčím jsem prošla, cestovala, skrz temnotu, než jsem dospěla k světu světla. V té době jsem neměla pocit, že tím čím procházím je tunel – nestarala jsem se o to. Prostě se domnívám, že jsem chtěla jen dospět ke světlu – tunel? – nejsem si jistá.

Setkali jste se, nebo měli jakékoliv, vědomí o zemřelých (či žijících) bytostech?     Ano     Popsáno výše

Zážitek obsahoval, včetně:   Temnota

Zážitek obsahoval, včetně:    Nadpřirozené světlo

Viděli jste nadpozemské světlo?     Ano žijící světlo, které bylo, podstatou  „všech a všeho“. Viděla jsem také „mimo tohoto světla“ mne, všechny ostatní bytosti, kterými jsem byla obklopena a všechno v tomto světě bylo z tohoto zákládního SVĚTLA. Myslím si, že základem pro mnoho duchovních a náboženských učení a popsaných tradicí, je bytí všeho v jednom.  Pokud se vše, ve své podstatě skládá z tohoto světla, pak je vše opravdu v jednom, a to je to, co jsem zažila.

Zážitek obsahoval, včetně:   Nadpřirozená krajina nebo místo

Viděli jste nějaké jiné nadpozemské světy?    Nějaká kouzelná nadpozemská říše.

Zážitek obsahoval, včetně:    Silná emoční atmosféra

Jaké emoce (pocity) jste cítili během zážitku?    Celkový, hluboký mír, ohromující radost, nejzazší pocit svobody, kompletní a všezahrnující bezpodmínečná láska, HLAVNĚ LÁSKA !! . Tuto láska nemohou žádná pozemská slova popsat. Také hluboký smutek a zármutek, při návratu a opouštění světa světla..

 Zážitek obsahoval, včetně:    Výjimečné vědomosti a smysly

Měl(a) jste pocit pochopení všeho?    Mým osobním cílem bylo dozvědět se vše o lásce a jak to vyjádřit všemi způsoby lidem na Zemi. Pomáhat ostatním lidem ve všech případech, jak budu moci.  V jistém smyslu se domnívám, že láska je nejdůležitějším smyslem pravého života. Zejména nauka o lásce a vyjádření lásky a že jen láska je skutečná. Když všechno ostatní zmizí,  jen láska zůstane.

Zážitek obsahoval, včetně:   Uvědomění si minulých událostí v životě

Měli jste vizi minulosti a jednotlivých událostí?   Popsáno výše.

Zážitek obsahoval, včetně:   Uvědomění si budoucnosti

Byly vám předány vize (události) z vaší budoucnosti?    Vím, že mi byly ukázány události a lidé, které by se staly a které bych měla potkat, kdybych se vrátila, ale naneštěstí, nebo naštěstí jsem je všechny zapomněla. Když se něco stane v mém životě a potkám lidi o kterých vím, že jsem je nikdy fyzicky nepotkala, tak „vím“, že je „znám“.

Dospěli jste k hranici, ze které není návratu?   Tato část zážitku byla asi  „nejfyzičtější“  Světelná bytost mi řekla, že se musím vrátit, a já řekla: „ani nápad“.  Vzpomínám si na to právě proto, protože se ke mně choval trochu jako dospělý, který uklidňuje své dítě, protože já jsem byla dítě, (ale spíše to bylo jako dítě a dospělý v duševním smyslu). Trochu se pousmál a rozhodně, ale něžně mi řekl:  „musíš – je to tvoje práce a tvoje úloha – musíš to udělat“ a připomněl mi, že jsem si to sama vybrala. Já se chovala jako dítě a řekla, že to odmítám udělat. Ze vzpomínky na můj PBS, si také uvědomuji tuto situaci ve které jsem se odmítla vrátit zpět, do pozemského života. Zjistila jsem, že se to od té doby, stalo základem mých existenčních, emocionálních problémů a potíží. Musela jsem pracovat na tom, abych to pochopila a nakonec přišla do fáze, ve které jsem si uvědomila, že jsem sama souhlasila s návratem sem a osud si sama vybrala – něco, co jsem si nikdy nepřiznala v průběhu „prožitku - blízkosti – smrti“.  

Bůh, Duchovno a Víra:

Jaké bylo vaše náboženství před vaší zkušeností?     žádné

Jaké ja vaše náboženství nyní?     liberální  -  žádné

Změnila se vaše vira, ve svých hodnotách a přesvědčeních, protože jste měli vaši zkušenost¨?     Opravdu nevím, co by ze mne vyrostlo, bez tohoto prožitku, protože jsem byla jen dítě, bez jasně vymezených postojů a přesvědčení. Jsem si však docela jistá, že po tomto zážitku jsem více oduševněle nakloněný člověk,  bez jakýchkoliv limitů, dogmat nebo náboženských rituálů. Také jsem velmi otevřená pro pojmy jako reinkarnace atd., a cítím se víc přikloněná k východním duchovním naukám a praxím, než k západním. Přikláním se více pro experimentální spiritualitu, než náboženství, nebo duševních učení.

Zážitek obsahoval, včetně:   Přítomnost nadpřirozených bytostí

Pokud se jedná o náše pozemské žití, je to jiné než náboženství:

Změny ve vašem životě od doby vašeho zážitku PBS:   velké

Jaké změny nastaly ve vašem životě po vašem zážitku?   Popsáno výše

Změnili se nějak konkrétně vaše vztahy po PBS, protože jste měli tento zážitek?    Povolání, které jsem dělala a vždy chtěla dělat je „pečovatelka“.  To byla pro mne vždy nejsmysluplnější práce, i když jsem často pracovala na místech bez uznání, v zaměstnáních s žádným, nebo velmi malým sociálním „postavením“, nízkou mzdou a mezi lidmi, kteří jsou často považováni za více, či méně bezcení a mezi největšími vyvrheli západní společnosti.  Milovala jsem vždy a stále miluji svoji práci. To ovlivnilo mé vztahy smíšeným způsobem a to jak pozitivně, jelikož vždy a všechno co dělám, se snažím dělat s láskou, která je základem všeho a negativně, protože jsem často zažila nepochopení z mých výhledů a cílů.  Nezajímají mne materiální statky, peníze ani úspěch. Jediná věc, která mne v životě zajímala jsou vědomosti, které jsem dostala a byly mi předány skrze PBS. Vždy se dívám na hlubší smysl života.  Také existují lidé, kteří nemají velké pochopení ocenit mou schopnost „vidět skryté“, protože mezi nimi existují lidi - ¨, kteří tvrdí polopravdy, nepravdy a mají skryté strategie, které jsou v naší společnosti většinou považovány za „normální“. Pro mne režim „normální“ komunikace v mezilidských vztazích znamená totální pravdu a nic neskrývat.  Tuto mou vlastnost je někdy obtížné sjednotit s každodenními životními situacemi.

PO PBS: 

Změnili jste vaše povolání, protože jste měli tento zážitek?     Pracovat a stále se učit (studovat)

Změnila se vaše psychika, protože jste měli tento zážitek?     Fyzická druhotná vazba

Změnila se vaše psychika, protože jste měli tento zážitek?     Zvýšená citlivost, léčebné schopnosti, a také psychické schopnosti

Změnily se vaše pocity, protože jste měli tento zážitek?     pocity k rodině, přátelům a celé společnosti

Změnil se váš strach ze smrti, protože jste měli tento zážitek?     city ke smrti

Změnil se váš životní postoj,  protože jste měli tento zážitek?     Smysl pro životní cíle

Je těžké popsat zážitek slovy?  V čase kdy jsem měla prožitek mi bylo teprve pět let a neměla jsem takovou slovní zásobu, abych všechno popsala slovy. I teď je to obtížné vysvětlit, protože prožitek se odehrával v jiné oblasti, kde naše slova neplatí, nebo jsou nepoužitelná, a hodí se jen k pozemské komunikaci. Prostě ani teď neexistuje slovní zásoba k popsání prožitků a prožitých pocitů a člověk si to musí nějak vymyslet, aby to popsal.

Máte nějaké psychické, nebo neobyčejné, jiné speciální schopnosti po své zkušenosti, které jste před vaší zkušeností neměli?      Po zkušenosti, ve které jsem získala jakési "vidění", které mi umožnilo vidět i skryté a kromě vnějšího vzhledu lidí, vídávám jejich skryté bolesti, přání, potřeby a touhy, jejich skryté životní plány a podvědomé životní strategie. Tyto "schopnositi" mi z počátku dělali docela problémy, dokud jsem se s nimi nenaučila žít a vhodně je využít. Někdy mám vizionářské sny a mnoho intuitivních "znalostí".

 Existují nějaké zážitky z vaší zkušenosti, které jsou obzvláště smysluplné, a nebo pro vás významné?      Před prožitkem byl nejhorší asi ten strach ze smrti, než prožitek začal a pak, vrátit se zpět -  a ze všeho nejkrásnější bylo potkat Světelnou bytost během přehledu. To bylo pro mne nejdůležitější ze života.

Sdíleli jste někdy tuto zkušenost s ostatními?   Vždy velmi odlišné reakce, od fascinace a zvědavosti, která je hluboce zasáhla, k nevíře, strachu a odmítání. Samozřejmě, že ti, kteří zažili tuto zkušenost a jeho účinky jsou jen další lidé s prožitky, ale často jsem taky zjistila, že je velmi významné je sdílet s lidmi, kteří jsou nemocní, možná i umírající, a lidé kteří mají strach ze smrti, u kterých jsem zjistila, že lidé mají obrovský strach, většinou v celé západní společnosti.

 Stalo se vám někdy ve vašem životě něco, co by mohlo být považováno za součást vašeho zážitku?     Některé moje hlubší průzkumy v práci, které jsem dělala, meditace, spontánní zkušenosti světla a neobvyklého míru, zkušenosti vyskytující se v úzkých, a láskyplných vztazích.

 Je ještě něco, co by jste rádi přidali ke své zkušenosti PBS.     Tyto PBS nás nutí dívat se tváří v tvář smrti, srovnatelně jako pohlížet tváří v tvář životu. Život a smrt jsou vzájemně propleteny, a jsou neoddělitelnou součásti našich životů. Nauka o životu je naukou o smrti a nauka o smrti, je žít naplněný život. Jak velký máme strach ze smrti, tak velký strach máme i ze života, takže jestliže máme strach z umírání, pak máme strach i ze smrti.

Jsou, podle vašeho názoru, další otázky, na které bychom se měli  zeptat, k vysvětlení vašeho zážitku?    Opravdu si myslíte, že je nějaký jiný důvod , že jste ode mne získali tento prožitek? :)

Ano věřím, že hodně prožitků po celém světě má, v současné době, vliv na změnu kolektivního myšlení. Přináší nám to naději na univerzální porozumnění, celkové sjednocení, univerzální lidskost a soucit, bezmeznou lásku a že věci, které jsou špatně, by již neměly být potřebné.  

NDERF komentář: 

Prosím podívejte se na stránky:

http://clix.to/realitycenter