Popis zkušenosti:

Prožil jsem nadpozemskou láska a velkolepý pocit štěstí během rozsáhlého oboustranného zápalu plic. Byl to obyčejný den v životě mladého bezstarostného muže. Bez jakéhokoli varování se mi najednou udělalo extrémně špatně a byl jsem blízko kolapsu. Šel jsem ke svému obvodnímu lékaři, který mi po vyšetření řekl, že se jedná o obyčejnou chřipku. Dostal jsem antibiotika a vrátil se domů. Dny plynuly, můj stav se zhoršoval a já měl velmi vysoké horečky. Nebyl jsem schopen nic jíst, pít a rychle jsem hubnul. Matka se osmý den rozhodla odvézt mě k lékaři, protože jsem ztrácel vědomí. Byl jsem už tak zesláblý, že mě strýc musel nést. Doktor nám řekl, že mám oboustranný zápal plic a musím okamžitě do nemocnice. Propadal jsem se do bezvědomí a nevybavuji si detaily, co všechno se tenkrát stalo. Matně si vzpomínám, jak mě zdravotníci uložili do sanitky a vezli do nemocnice.

Na krátký okamžik jsem se probral, když mi sestra do pravé ruky zaváděla intravenózní jehlu. Náhle jsem se cítil beztížně a začal stoupat z postele. Vznášel jsem se nahoru, dokud jsem nebyl u stropu, který byl asi tři metry vysoko. Tam jsem se zastavil. Poprvé po několika dnech jsem se spatřil, ale jinak než v zrcadle. Mé tělo leželo nehybně na nemocničním lůžku pode mnou. Jaký to byl smutný a ubohý pohled. Šedá smrtelně vyzáblá tvář, vystouplé lícní kosti a hluboce zapadlé oči v důlcích. I přes ten příšerný pohled jsem měl skvělý pocit klidu a pohody. Téměř okamžitě jsem si uvědomil ohromný pocit čilosti a vědomí. Zdálo se, že vidím i slyším všechno v celém nemocničním oddělení.

Najednou jsem si uvědomil, že nejsem sám. Nemluvím o ostatních lidech na oddělení. Přiblížil se ke mně "někdo" neviditelný. Obklopila mě nepopsatelná a ohromující láska, kterou doprovázel nevylíčitelný pocit radosti. Všiml jsem si, že všude kolem mě byla lehká modrá aura (Později jsem si uvědomil, že ta modrá aura jsem byl já). Pak ke mně tiše promluvil jemný, ale všemocný hlas: „Malcolme, Malcolme, ještě není tvůj čas, hned se vrať.“ Nejlépe bych ten hlas přirovnal k provozu milionů elektráren, které všechny společně vyrábějí energii. Avšak ani tento popis nepřibližuje tu energii, kterou jeho hlas vyprodukoval. (Říkám „ jeho“, protože to byl určitě mužský hlas).

Pamatuji si své probuzení. Bylo to o dva dny později v jiné posteli a na jiném oddělení, kde se o mě starala mladá zdravotní sestra.

Základní informace:

Pohlaví: Muž

PBS se stalo: Září 1974

Prvky PBS:

Byl váš zážitek spojen s ohrožením života? Oboustranný zápal plic.

Cítili jste se odděleni od fyzického těla? Zcela jasně jsem opustil své tělo a sledoval ho z jiné pozice.

Jak byste porovnali úroveň vědomí a bdělosti během zážitku s vaším běžným každodenním vědomím a bdělostí? Větší vědomí a bdělost než normálně. Mohl jsem se soustředit na jakoukoli věc nebo osobu pouhou myšlenkou, bez ohledu na vzdálenost.

Ve kterém okamžiku jste se během zážitku cítili na nejvyšší úrovni vědomí a bdělosti? Když jsem se vznášel nad svým tělem.

Bylo vaše myšlení rychlejší? Rychlejší než obvykle.

Zdál se vám čas rychlejší, nebo pomalejší? Nevnímal jsem čas, spíše přestal existovat.

Porovnejte prosím vaše sluchové schopnosti během zážitku - s vaším sluchem bezprostředně před zážitkem. Jsem si jistý, že jsem byl schopen poslouchat rozhovory i na druhém konci oddělení.

Setkali jste se, nebo jste se nějak jinak dozvěděli o jiných zesnulých (nebo živých) bytostech? Ano. Komunikoval jsem s neviditelnou bytostí, která mi řekla, že se mám vrátit.

Změnilo se po PBS vaše vyznání nebo víra? Teď věřím v Boha.

Změnil prožitek vaše mezilidské vztahy? Ano - mám v sobě více lásky, trpělivosti a porozumění.

Změny po PBS:

Bylo pro vás obtížné vyjádřit PBS slovy? Hlavně ty pocity nadpozemského štěstí a ohromující lásky.

Máte po své zkušenosti nějaké duševní, nebo jiné neobvyklé speciální schopnosti, dary, které jste před touto zkušeností neměli? Schopnost léčit nemocné dotekem, což často vede k jejich okamžitému nebo rychlému uzdravení.

Chtěli byste zdůraznit některé části z vaší zkušenosti, které jsou pro vás zvlášť smysluplné nebo významné? Skutečnost, že jsem se setkal s tou bytostí lásky, která mi dala šanci vrátit se zpět do pozemského života.

Sdíleli jste se někdy tuto zkušenost s ostatními? Po dvaceti letech jsem to vyprávěl své ženě a pak i několika přátelům. Jejich reakce byla pozitivní, jelikož projevili o věc značný zájem. Nejsem si jistý, zda je to nějak ovlivnilo.

Jaké bylo vaše přesvědčení o realitě zážitku, krátce poté, co k němu došlo? Prožitek byl rozhodně reálný. Věděl jsem, že to bylo opravdové, ale nebyl jsem si jistý, jak to mám vysvětlit ostatním.

Jaké je teď vaše přesvědčení o realitě zážitku? Před mým PBS jsem byl ateista a nevěřil jsem v žádný posmrtný život. Po prožitku jsem musel přehodnotit všechno, čemu jsem do té doby věřil. Pokud ta „bytost lásky“ nebyl Bůh, kdo nebo co to bylo? Proč jsem byl mimo své fyzické tělo, když jsem stále zde?