Popis zkušenosti:

Začal jsem mluvit o své zkušenosti teprve nedávno, protože to zničilo můj dosavadní život.

Probudil jsem se, na pohotovosti v nemocničním lůžku, poté co jsem omdlel. Blouznil jsem díky vysoké teplotě. Rozhodl jsem se, že si zajdu ven zakouřit a ochladit se. Našel jsem cigarety, nasadil kalhoty a nazul si nemocniční pantofle. Potom jsem vyšel z oddělení a přitom tlačil infuzní stojan vedle sebe.

Když jsem vcházel do výtahu, kolečka stojanu se zadrhla ve dveřích, což strhlo mé tělo dozadu a hlavou jsem narazil do zdi. Zuby mi okamžitě znecitlivěly, přičemž dveře se stále snažily zavřít. Přesunul jsem se do hlavního patra a vyšel ven.

Když mě moje sestra z šestého patra našla, ležel jsem venku na zádech na blahodárném, chladném betonovém chodníku a kouřil cigaretu. Sestra se velmi rozzlobila a řekla mi, abych se nehýbal, že bude hned zpátky. To bylo fajn, protože jsem stejně nemohl vstát, i kdyby od toho závisel můj život.

Sestra se vrátila se dvěma pečovateli. Naložili mě na invalidní vozík a krátce nato jsem se ztratil. Další mé probuzení následovalo na stole kolonoskopie. Pak jsem od bolesti znovu omdlel.

Ukázalo se, že jsem měl sepsi z prasklého střeva. Myslel jsem si, že doktor problém odstranil, ale když jsem se kolem půlnoci vzbudil, byl jsem v jednom ohni a moje břicho se nafouklo jako basketbalový míč. Přivolal jsem sestru.

Doktor přispěchal do mého pokoje a začal roztrhávat částečně zahojenou ránu a střeva rukama. Tahle rozhodná a brutální akce mi určitě zachránila život. Znovu jsem omdlel.

Pak jsem se začal vznášet nad postelí a viděl se ležet v krásném bílém povlečení zašpiněným hnijícími tekutinami.

Nějaká éterická bytost, bez smyslného vzezření, mě pevně popadla za rameno a začala mě tlačit dolů do dlouhé, hrubě otesané, svislé šachty. Byla horká, smradlavá a ve vzduchu snad nebyl žádný kyslík.

Letěli jsme hlavou vysokou rychlostí dopředu, já s obličejem pár centimetrů od zdi. Řekl jsem průvodci, aby zpomalil a nechal nás letět nohama. Průvodce zrychlil a řekl mi, že tam od toho nejsem.

Tunel se rozestoupil do obrovské jeskyně. Uslyšel jsem nepopsatelné zvuky útrap a odporných nadávek. Proletěl jsem prostorem a pak narazil na dno jeskyně. Bylo tam příšerné vedro a smrdělo to odporně. Stál jsem po kotníky v kroutících se červech. Můj průvodce seděl na nějaké skále.

Když se můj zrak přizpůsobil temnotě, uviděl jsem nalevo nějaký pohyb. Vypadalo to, že z boční stěny jeskyně trčí něco, co vypadalo jako poražený černý anděl. Musel tam být dlouho, protože ložiska minerálů ho obklopovaly téměř až po lokty. Andělovy ruce byly u sebe, jako by měl pouta. Pravé křídlo bylo nehybné a součástí stěny jeskyně. Levým křídlem mával jako zraněný pták, který se pokouší osvobodit jeho uvízlé tělo. Pomalu bokem pozvedl hlavu, k mému průvodci a ke mně, pak se od nás odvrátil. Bylo mi ho líto.

Všude kolem létali démoni všeho druhu, vřískali oplzlosti a bědovali.

Had s metrovým průměrem se nekonečně dlouho plazil kolem něčeho, dokud nezmizel v té temnotě. Pak se u mne zastavila nějaká odporná bytost, mrskla mnou na zeď jeskyně a pak se vydala dál.

Podíval jsem se na svého průvodce, který zvedl ruku a pak všechno ztichlo. Nemohl jsem se nadechnout. Když už jsem omdléval, uviděl jsem na podlaze jeskyně nějaký bílý třpyt a začal se k němu plazit. Lehl jsem si na tu látku a okamžitě věděl, že budu žít. Byla to opravdu vítaná oáza. Cítil jsem, jak se červi vrtí pod tou záchrannou bariérou. Můj průvodce mě popadl a vytáhl mě z té pekelné díry. Démoni ho následovali, ale pak snad vycítili nějakou bariéru, přes kterou nesměli překročit.

Můj průvodce mi předal jakési nadstandardní osobní znalosti, které se naplnily. Pak zamířil vpravo, k jasnému bílému světlu vyzařujícímu z tunelu.

Opět jsem se vznášel nad svým tělem a díval se na něj. Byl jsem v jiné místnosti, všechno bylo uklizeno a já měl trubice snad v každém otvoru. Vznášel jsem se a uvažoval, jak jsem se přes ty trubice dostal. Bez zvláštního vlastního úsilí jsem se vrátil do těla. Pamatuji si, že jsem cítil teplo v ústech.

Lidé mi tvrdí, že jsem byl v nemocnici delší dobu, ale mám jen útržkovité vzpomínky ze dvou dnů. Dostal jsem dokonce i poslední pomazání.

Základní informace:

Pohlaví: Muž

NDE se stalo dne: 1992


Překlad JP
https://1www.nderf.org/Experiences/mark_nde_16109.html