Popis zkušenosti:

Před zážitkem mi zkolabovaly plíce, takže mi lékaři vložili do hrudi trubici. Moje plíce však zkolabovaly znovu, tentokrát to bylo jen na sedmdesát pět procent. Řekli mi, že mám jen dvě možnosti. Jednou z nich bylo provést závažnou operaci, při které by mohli vyzkoušet experimentální postup a pokusili by se zajistit plicní blistry a tím odstranit vzduchové netěsnosti. Na moje narozeniny dne 9. dubna jsem se rozhodl jít na tetracyklinové (fúzování plicních blistrů). Tetracyklin mi dodávali přes hrudní trubici, kterou jsem tam již měl. Řekli mi, abych se neustále pohyboval, aby se tekutina dostala do všech zákoutí. Kladli důraz na to, abych se stále otáčel a měnil polohu, bez ohledu na to, jak bolestivé to bude. Dělal jsem, co chtěli a byla to ta nejukrutnější bolest z celého mého života, přestože mi je teď padesát let. Po asi po pěti přetočeních jsem tu bolest už nemohl vydržet a po celou dobu té ukrutné bolesti jsem stále volal Boha a Ježíše, protože to bylo opravdu nesnesitelné.

Cítil jsem, že jsem to musím nechat být a bolest přijal. Okamžitě jsem pocítil hřejivý bezbolestný stav. Mohu to popsat snad jen takto. Bylo to jako bych vycházel z chladného oceánu a vstoupil na pláž, zalitou sluncem. Moje tělo bylo náhle zahřáté. Okamžité jsem se cítil pohodlně a klidně. Měl jsem v sobě víru malého dítěte, které vidí svého otce, jehož jsem nikdy neopustil. Spatřili jsme se a on na mne promluvil. Řekl mi, že jsem s ním ještě doma být neměl. Mluvil jako otec, vřele a něžně, ale s autoritou. Byli jsme oba šťastní, že jsme se znovu viděli. Nevzpomínám si na celý rozhovor, ale vzpomínám si, jak mi řekl, že musím odejít a já chtěl zůstat. Brečel jsem. Uklidňoval mne a těšil až zpět k mému tělu, i když jsem plakal, že s ním chci zůstat. Ten, o kterém mluvím, je samotný Syn Boží. Má mnoho jmen, ale já znám ho jako Ježíše.

Když jsem se probral, stále jsem ohromeně plakal, ale už jsem téměř necítil žádnou bolest. Doktor přišel a řekl mi, že mě málem ztratili. Zbělel jsem prý jako prostěradlo a málem odešel. Museli mě zachraňovat.

Základní informace:

Pohlaví: Muž

PBS se stalo: Duben 1992

Prvky PBS:

Jak hodnotíte obsah své zkušenosti? Naprosto příjemné.

Cítili jste se odděleni od fyzického těla? Ano, jasně jsem opustil své tělo a existoval mimo něj.

Zdál se vám čas rychlejší, nebo pomalejší? Čas se zastavil nebo ztratil veškerý význam. Boží čas není náš čas. Cítil jsem, že čas není, jen existence.

Viděli jste neobvyklé světlo? Jasnější než Slunce, ale viděl jsem jeho tvář.

Zdálo se vám, že jste navštívili jiné, nadpozemského světy? Nadpozemská říše; Nebe.

Přišli jste na hranici nebo místo, odkud by nebylo možné se vrátit? Dospěl jsem k definitivnímu a vědomému rozhodnutí vrátit se do života, bylo mi řečeno, abych se vrátil zpět.

Získali jste ve své zkušenosti nějaké informace o lásce? Ano Láska vše přemůže, dokonce i smrt. Někdo máme zkušenost, jako je ta moje, díky lásce, kterou má Bůh pro nás všechny. Zná naši budoucnost, a ti kteří využijí naší přítomnost tady na Zemi, alespoň na okamžik, nebo dostanou šanci podílet se na pomoci jiným, je poslem té Lásky.