Popis zkušenosti:

Viděla jsem přijíždějící auto, natáhla jsem ruce na obranu a zakřičela. „NE!" Pak už nebylo nic. Prázdnota, nicota a pak...

Objevilo se světlo a bílá bytost, která mi řekla: „Měla jsi nehodu." Pamatuji si, jak jsem si říkala: „Je to anděl?“ Přitom jsem cítila a věděla, že anděl není vhodné slovo. Ta bytost byla nesmírně laskavá a milá. Neměla jsem vůbec strach a pochopila, že můj život právě skončil. Zpočátku jsem cítila ohromný smutek a lítost. V té její lásce a porozumění jsem pochopila, že je vše v pořádku a uvědomila si, že jsem oddělená od svého života.

Byly tam i další bytosti. Nevnímala jsem je jako lidi, které jsem znala ze života. Měla jsem spíše pocit, že je to moje pravá rodina, která na mě čekala. Znala jsem je a celé to bylo prostoupeno vzájemnou radostí, štěstím a laskavostí.

Prostředí bylo překrásné. Nádhera, která se slovy nedá vyjádřit. Viděla jsem nějaké zářivé město, nebo něco jako město v dálce. Všechny barvy a tvary byly opravdu úžasné - dechberoucí.

Kladla jsem jim otázky ohledně života a dostávala odpovědi - ale vlastně jsme nemluvili, jen jsme si všechno telepaticky rozuměli. Nepředstavitelné pochopení života - Bože – pochopení všeho, co existuje. Připadlo mi, jako bych byla vzkříšena - nebo probuzena po tvrdém spánku. Čekala jsem, že se mi v hlavě budou objevovat otázky a odpovědi. Těžce se mi to vysvětluje, chci jen zvolit nejlepší způsob, jak to vyjádřit a přirovnat s něčím známým. Třeba když cestujete, spíte v motelu, v cizí posteli, v cizím pokoji a probudíte se o půlnoci. Trvá vám pár minut, než si uvědomíte cizí prostředí a vzpomenete si, kde jste. Takový pocit, jsem měla na druhé straně. Vzpomněla jsem si a pomyslela si, jak je skvělé tam být a vědět, že jsem doma, kam opravdu patřím.

Pak jsem si prohlížela a znovu procítila celý svůj život. Cítila jsem se ve svém životě příjemně a dobře. Vnímala jsem soucit, lásku, porozumění, nejen u sebe, ale u všech lidí v mém životním přehledu. Viděla jsem to a prožívala všechny emoce – i emoce všech kolem mne.

Bylo to jako sen o sobě. Pochopila jsem celý život, minulost i přítomnost. Je velmi těžké to vysvětlit. Pokusím se, ale moje omezená slovní zásoba nestačí na úplné vyjádření. Pochopila jsem, že opravdu nezáleží na tom, co se v mém životě stalo. Věděla jsem a chápala, že je to jen intenzivní přehled. Přesto mi to připadalo jako věčnost. Pochopila jsem, že ať se v životě stalo cokoli, chovala jsem se dobře a ostatní také. Pamatuji si, že jsem ty ostatní vnímala, jako by byli mou součástí. Jako by všechny ty situace a lidé byly mojí širší součástí. Nebyla jsem to jen já, bylo to - páni, to je tak těžké vysvětlit - bylo to, jako bychom byli všichni propojeni. Jako by to vědomí byla jedna obrovská bytost. Možná jednodušeji, jako by všechno bylo součástí jednoho těla.

Byla v tom hluboká láska, hluboká ohromující láska a něha. Najednou jsem si vzpomněla na své děti. Jako bych se chtěla naposledy otočit a podívat se na svůj život. Myslela jsem na své tři děti. Mám dvojčata, viděla jsem jejich život i jejich budoucnost. Cítila jsem, že vše bude v pořádku a příjemné; hodlali žít vzorně a budou mít dobrý život. Projela mnou vlna lásky a něhy. Pak jsem viděla život mé dcery. Pochopila jsem, že bude v životě potřebovat někoho blízkého. Dostane se do těžkých situací. Dostala jsem o ni strach a cítila vinu, že u ní nebudu, až mě bude potřebovat.

Věděla jsem, že bez ohledu na to, co dobrého se v mé životní zkušenosti odehrálo, vše bylo jen dočasné. Také jsem pochopila, že jsem stále ke svému životu připoutána. Pochopila jsem, že by můj pozemský život neměl takto skončit.

Pak se objevili dva krásní muži, kteří mne doprovázeli. Viděla jsem ohromující krásu Země, viděla jsem nekonečný vesmír a cítila u toho absolutní klid.

Najednou jsem cítila strašnou bolest. Všechno bylo těžké, husté - nevím, jak to mám popsat. Byla jsem zpátky v životě a na pohotovosti. Nepamatovala jsem si, jak se jmenuji a nevěděla, kde jsem.

Základní informace:

Pohlaví: Žena

PBS se stalo: 13. 10. 1991

Prvky PBS:

Byl váš zážitek spojen s ohrožením života? Autonehoda - PBS jsem měla před příjezdem do nemocnice.

Jak hodnotíte obsah své zkušenosti? Nádherné.

Jak byste porovnali úroveň vědomí a bdělosti během zážitku s vaším běžným každodenním vědomím a bdělostí? Bystřejší a čilejší než normálně. Byla v tom jakási úplnost. V tomto životě máme mezi sebou a vším ostatním jakési závoje!

Ve kterém okamžiku jste se během zážitku cítili na nejvyšší úrovni vědomí a bdělosti? Když kolem mě byli ti lidé a já vše chápala, věděla. Také ve chvíli, kdy jsem pochopila, že jsem stále připoutána k mému pozemskému životu.

Bylo vaše myšlení rychlejší? Neuvěřitelně rychlé.

Zdál se vám čas rychlejší, nebo pomalejší? Zdálo se, že se všechno děje najednou a čas neměl žádný význam. Stalo se toho tolik, že by se to v žádném případě nevešlo do těch pětačtyřiceti minut - než přijela sanitka a dovezla mě do nemocnice.

Byly vaše smysly citlivější než obvykle? Neuvěřitelně citlivé.

Porovnejte prosím vaše zrakové schopnosti během zážitku - s vaším zrakem bezprostředně před zážitkem. Plnohodnotnější, jako bych byla schopna vidět úplně všechno.

Zdálo se vám, že víte o věcech, které se staly na jiných místech? Ano, fakta jsem si později sama ověřila.

Vstoupili jste do tunelu, nebo jím prošli? Bylo to spíše jako bych vystoupila z jedné úrovně a ocitla se v jiné. Nejdříve byla tma a pak soustředěné světlo. Možná lépe řečeno, jako vyjít z tmavé místnosti do osvětlené, kde jsem uviděla bytost světla. Temnota byla pryč. Přemístila jsem se do místa úžasné krásy a hluboké lásky – do světla.

Setkali jste se, nebo jste se nějak jinak dozvěděli o jiných zesnulých (nebo živých) bytostech? Ano, JINÉ bytosti - V tom krásném světě, realitě, místě, jsem byla obklopena lidmi. Znala jsem je, ale nebyli to známí z mého pozemského života. Vítali mne, byli rádi, že jsem s nimi. Zahrnovali mne láskou, soucitem a štěstím. Myslím, že byli jakousi součástí předávání poznání, porozumění, vědění.

Viděli jste, nebo se cítili obklopeni, zářivým světlem? Nejdříve tam nebylo nic, než temno a obrovská prázdnota nicoty. V té tmě se zjevila Světelná bytost. Dalo by se to přirovnat k tomu, jakoby mi na zavřené oči posvítilo světlo, já je otevřela a spatřila Světelnou bytost.

Jaké emoce jste během vaší zkušenosti cítili? Nejmocnější a nejtrvalejší emoce – nejsilnější byla bezmezná láska, která proudila do mého nitra i z něj. Cítila jsem také smutek, že můj život skončil a měla pocit viny. Podstatou a základem všeho byla LÁSKA, která byla úplně ve všem - nedokážu to vysvětlit.

Viděli jste scény z vaší minulosti? Viděla jsem svoji minulost, která přede mnou probleskla, mimo moji kontrolu. Pochopila jsem, že jsem vzorná duše nebo bytost. Naučili mne, že jsme všichni propojeni a všechno se vším souvisí. Naučila jsem se věci, které nedokážu vysvětlit. Třeba, že vše je v pořádku, všichni jsme a vždy budeme v pořádku. Naučila jsem se milovat, být citlivá a chápající. Možná bych mohla napsat knihu! Haha. Po té zkušenosti jsem se uvolnila. Nebojím se smrti a jsem šťastnější než dříve. Změnilo to můj život k hlubšímu poznání, potěšení a zaměření na lásku – dávat a přijímat ji jemněji. Naučila jsem se hlubšímu soucitu a empatii. Vážně moc!!

Viděli jste budoucí události? Z budoucnosti světa a bylo to celkem přesné.

Dospěli jste na hranici nebo místo, odkud by nebylo možné se vrátit? Vědomé rozhodnutí vrátit se zpět na Zemi.

Názory a víra po PBS:

Jaká byla vaše víra, nebo vyznání před prožitkem? Vyrůstala jsem a byla vychovávána v křesťanské rodině. V období nehody jsem komunitu opustila.

Změnilo se po PBS vaše vyznání nebo víra? Ano, poznala jsem bezpodmínečnou lásku a přestala uctívat „Boha“ nebo božstva. Věřím, že všechno je součástí a vyjádřením toho duchovna. Je to univerzálnější, než jsem si dříve myslela. Vidím to teď v širších souvislostech.

Jaké je vaše vyznání v současné době? Umírněné, univerzální, bez jasné specifikace.

Změnil prožitek vaše mezilidské vztahy? Změnil se mi celý život. Jsem více uvolněná. Dokázala jsem se vypořádat s hledáním lásky a ničeho se nebojím. Od té nehody je v mém nitru klid, mírnost, láska, soucit a vděčnost za to úžasné poznání.

Změny po PBS:

Chtěli byste zdůraznit některé části z vaší zkušenosti, které jsou pro vás zvlášť smysluplné nebo významné? Všechno, prožitek mi změnil celý život.

Sdíleli jste se někdy tuto zkušenost s ostatními? Manžel mi nevěří, matka mi nevěří. Oba mě vždy přerušili dříve, než jsem jim to stačila říct. Vyprávěla jsem to také několika nemocným lidem před smrtí - vypadali klidnější.