Popis zkušenosti:

Ráda bych vám vyprávěla velmi, velmi, velmi neobyčejný pravdivý příběh. Když mi bylo 16 let, (nyní je mi 28 let), měla jsem rande s velmi výjimečným mladým mužem. Jmenoval se Edwin a bylo mu také 16 let. Byli jsme si velmi blízcí a každý jsme byli velkou součástí srdce a duše toho druhého. Já vím, že každý říká, že v 16 letech nevíte, co je láska nebo o čem je, ale my to věděli. Cítili jsme, že jsme spřízněné duše. Nedokážu vysvětlit ten pocit, ale nějak jsme cítili, že jsme výjimeční. Ve čtvrtek večer, 2. července 1987, mě vyzvedl z práce a vezl domů. Jak jsem seděla v autě, měla jsem najednou ochromující strach, že o něj přijdu a nechtěla jsem vystoupit z auta. Objala jsem ho a políbila a řekla jsem mu, že jsem měla pocit, jako kdybych ho měla nějak ztratit. Také mě objal, podíval se mi do očí a řekl: „Baby, víš, že mě nikdy neztratíš.“ Poprosila jsem ho, aby mi zavolal v ten moment, jak dorazí domů, abych věděla, že je v pořádku a on to udělal. Pak ten pocit zmizel. Příští noc, v pátek 3. července 1987, jsem byla přes víkend v jeho domě. Mí rodiče byli v Atlantě a hledali pro nás nové místo, kde budeme žít; měli jsme se tam stěhovat koncem léta.

Vyzvedl mě ten večer z práce a jeli jsme na večírek. Na večírku vypukla bitka a on byl údajně omylem bodnut. Běžel k telefonu, aby zavolal pomoc, a zhroutil se. Byla jsem hned vedle něj a byla hysterická.

Nakonec přijela záchranka a já jela za nimi v autě s kamarádkou a jejím přítelem a začala se modlit, ne hlavou, ale svým SRDCEM, DUŠÍ, CELOU SVOJÍ BYTOSTÍ. Nemodlila jsem se jenom k Bohu, ale i ke svému příteli – chtěla jsem, aby mě jeho duše slyšela. Nechtěla jsem, aby mě opustil. Když jsme se dostali do nemocnice, byli jsme posláni do rodinného pokoje. Dívala jsem se na dveře. Moje kamarádka Michelle seděla vedle mě. Byla jsem sehnutá a modlila se tak silně jako nikdy předtím. Michelle mi stále říkala, že bude v pořádku. Zatímco jsem se modlila celou svou bytostí, přešel přese mne dotek. Byl to on. Tečou mi slzy, když to píšu. Přišel ke mně a řekl: „Miluji tě.“ „Teď s tebou nemůžu být, ale jednoho dne budeme spolu.“ Řekl: „Zvládneš to.“ Plakala jsem a prosila ho, aby mě neopouštěl a on řekl: „Vždycky si pamatuj, že tě miluji a měj víru. Sbohem.“ Vykřikla jsem a Michelle řekla: „On to zvládne.“ Řekla jsem: „Ne Michelle, je pryč.“ V ten moment vešel otec O’Brian do místnosti a řekl: „Je s Pánem“ a já padla na kolena.

Poté ke mně přicházel v mých snech. Byly tak skutečné, vím, že byly skutečné. Myslím, že to byl způsob Boha, jakým mi pomáhal se s tím vyrovnat, tím, že mi dovolil se s ním setkat v mých snech. Nakonec sny ustaly a dodnes stále někdy předtím, než jdu do postele, si přeji, aby mě přišel navštívit. Stále mi chybí a zajímalo by mě, jaký by byl můj život s ním. Ale visím na slovech, která mi řekl, že jednou budeme spolu, a pokračuji dál ve svém životě, jsem nyní vdaná a mám krásnou malou holčičku. Ale ten prožitek s ním, který jsem měla, nikdy, nikdy nezapomenu. Věřím, že duše mohou dosáhnout k sobě navzájem. Neznám vás a vím, že toto nebyl prožitek blízkosti smrti, ale pro mě to byl velmi výjimečný duchovní prožitek – jeden z těch, který si budu chovat v srdci do konce života. Děkuji za pozornost.

Základní informace:

Druh zážitku: Žena