Popis zkušenosti:

V zimě v roce 1986 jsem šla spát jako obvykle, ale spánek nepřicházel. Házela jsem sebou, točila se v naději, že usnu a napodobím hluboký spokojený spánek svého manžela. Ještě jsem nespala a vnímala, jak mi arytmicky buší srdce. Byl mi diagnostikován prolaps mitrální chlopně. Myslela jsem si, že jde jen o další událost, kterou jsem již několikrát zažila. Pak se mi najednou srdce zastavilo.

Cítila jsem, jak můj duch vyšel z mého těla. Uviděla jsem mé tělo v posteli, jako by spalo. Byla jsem velkou rychlostí odnášena mými průvodci daleko do nebe, i když jsem je neviděla. Ocitla jsem se na nějakém místě obklopená nádhernou hudbou. Mé uši poprvé uslyšely ty nejkrásnější a nádherné tóny, které se linuly ze všech stran.

Stála jsem tam a najednou jsem uviděla Ježíše. Být v Jeho blízkosti byl pro mne naprostý šok. Byla jsem ztuhlá úžasem a nemohla ani mluvit. Zírala jsem jen na Něho. Vlasy měl bílé jako vlna a visely mu dolů na ramena. Jeho mosazná kůže byla bez jediné vrásky. Jeho oči byly jako plameny ohně, a když promluvil, měl velmi autoritativní hlas. Přesto to bylo láskyplné, jemné a přátelské. Jeho hlas zněl jako mohutný hrom, který se valí po obloze Severní Karolíny. Nikdy jsem tak mocný hlas neslyšela. Člověk by si myslel, že bych se měla bát, ale ne. Právě naopak. Byla jsem šťastná! Nikdy v životě jsem nebyla tak spokojená.

Potom mi řekl, abych se otočila a podívala se do bílého oparu ve formě mraku. Na bílém pozadí mi byly ukázány bolestné situace celého mého života, od začátku do konce. Když se přede mnou odvíjel můj život, vysvětloval mi, proč se všechny ty špatné věci staly. Všechno jsem pochopila. Neobvyklé bylo, že se jeho rty ani nepohnuly. Bylo to, jako by jeho myšlenky byly vyslány přímo do mé mysli a já jsem vše viděla, cítila a pochopila. Pak mi řekl. „Všechny špatné věci pominuly a už se jimi nemusíš trápit. Musíš se však vrátit, protože tvé úkoly ještě nejsou dokončeny!"

Byla jsem smutná, protože jsem tam s ním chtěla zůstat. Nevím, jestli to bylo nebe, jen vím, že tam jsem byla nejšťastnějším člověkem na světě. Krátce mi ukázal i město se spoustou lidí. Na zelené trávě běhaly děti, smály se a hrály si. Starší muži v bílých šatech něco učili malé děti, jako ve škole. Ženy byly velmi zaměstnané přípravou na nějakou velkou událost. Podél tekoucí říčky kvetly květiny mezi zelenými stromy se spoustou ovoce. Voda byla čistá jako sklo. Takové místo jsem na vlastní oči viděla. Všichni byli něčím zaneprázdněni. Vzduch voněl sladce jako rozkvetlé růže. Pak jsem byla poslána zpět na Zemi.

Netuším, jak dlouho jsem byla pryč, ale pamatuji si, jak se můj duch vrátil zpět do mého těla, protože bylo velmi chladné. Trvalo mi hodiny, než jsem se zahřála. Moje srdce se snažilo bít v pravidelném rytmu a já se vedle mého manžela celá třásla zimou.

Byla jsem tak šťastná, že jsem probudila svého manžela, protože jsem cítila potřebu to někomu říct. Snažila jsem se mu to popsat, ale dokázala jen říct: „Teď už to chápu!“ Manžel, probuzený z hlubokého spánku, samozřejmě vůbec nechápal, o čem mluvím. Ptal se mě, co se děje a žádal, abych začala mluvit pomaleji. Jediné, co jsem mu dokázala říci, bylo: „Nerozumíš? Chápu to!" Byl úplně zaskočený.

Několik hodin jsem se nemohla zahřát a změřila si teplotu. Byla o tři stupně nižší. Jsem si tím zcela jistá. Mluvila jsem s koronerem a ten prohlásil, že po smrti tělesná teplota klesne zhruba o jeden stupeň za hodinu. Pokud je to pravda, byla jsem pryč hodně dlouho.

Možná si myslíte, že je to jen divoký příběh člověka s mimotělním zážitkem. Není. Viděla jsem skutečně Ježíše a nepochybuji o tom. Také vím, že jsem v tu chvíli byla nejšťastnějším člověkem na světě. Neviděla jsem peklo, ani nechci, ale viděla jsem Ježíše a byla v nebi. Můžete si myslet, že jsem blázen, ale jsem úplně zdravá. Možná si myslíte, že to byl jen sen, ale tělesná teplota ve spánku neklesá.

Jediné, co vám na závěr chci vzkázat. Nebe je skutečné. Jsou tam lidé a jsou velmi zaměstnáni přípravou na něco opravdu velkého. Viděla jsem Ježíše a mluvili jsme spolu!

Základní informace:

Pohlaví: Žena

PBS se stalo: Zima 1986

Základní informace:

Byl váš zážitek spojen s ohrožením života? Moje srdce přestalo bít a vystoupila jsem z těla.

Jak byste porovnali úroveň vědomí a bdělosti během zážitku s vaším běžným každodenním vědomím a bdělostí? Úplně čerstvá a při plném vědomí.

Zdál se vám čas rychlejší, nebo pomalejší? Čas se zastavil.

Porovnejte prosím vaše smyslové schopnosti během zážitku - se schopnostmi bezprostředně před zážitkem. Slyšela jsem mluvit Ježíše a nejkrásnější melodii, jakou jsem kdy slyšela. Viděla jsem zaneprázdněné lidi.

Vstoupili jste do tunelu, nebo jím prošli? Ne byla jsem přenesena nahoru do nebe.

Setkali jste se, nebo jste se nějak jinak dozvěděli o jiných zesnulých (nebo živých) bytostech? Potkala jsem Ježíše, který mi ukázal můj život a jiné lidi, kteří se připravovali na nějakou velkou událost.

Měli jste pocit, že najednou rozumíte všemu? Rozuměla jsem všemu a pochopila jsem svůj účel na světě.

Viděli jste scény z vaší minulosti? Ano – pochopila jsem proč se mi děly špatné věci, které se už neměly neopakovat. Bylo mi řečeno, že se mám vrátit a dokončit svoji práci. Mé úkoly nebyly splněny.