Popis zkušenosti:

Nejsem si jistá, jestli se jedná o prožitek blízkosti smrti, nebo ne. Je to však velmi zvláštní a ponechám posouzení na vás. V roce 1995 jsem rodila svého syna. Byla jsem ve svém nemocničním pokoji, kde se mnou byl manžel a zdravotní sestra. Najednou se mi udělalo velmi zle. Bylo mi teplo i zima a byla jsem úplně zpocená. Měla jsem intenzivní bolesti, ale nebyly to kontrakce. Bolelo mě všechno. Začalo mi být nevolno. Cítila jsem se strašně a myslela si, že umírám. Řekla jsem sestře, že mi je divně. Vzpomínám, jak mi řekla, abych se na ni dívala a zhluboka dýchala. Snažila jsem se, ale bylo mi hrozně. Řekla jsem: „Nemohu,“ a pak nastala úplná tma.

Najednou mě obklopilo jasné bílé světlo. Cítila jsem se "skvěle". Teplota prostředí byla dokonalá. Světlo bylo sice velmi jasné, neoslňovalo ani můj zrak a na pokožce jsem jej necítila, jako při slunečním světle. Byla jsem si velmi dobře vědoma přelomu z bolesti do tohoto nádherného pocitu. Cítila jsem klid, hlubokou lásku a štěstí. Zdálo se mi, že na všechny mé otázky jsem dostala odpověď. Je nemožné popsat pocit té totální dokonalosti. Připadalo mi, jakoby to světlo svítilo skrze skleněné luxfery. Zaslechla jsem smích a podívala se pod sebe. Uviděla jsem tam malé dítě, které se na mne mile usmívalo. Zdálo se, že té holčičce byly asi čtyři roky. Měla tupý střih vlasů a nejkrásnější oči, jaké jsem kdy viděla. Nemluvila, ale zdálo se, že mi telepaticky sdělila, že je vše v pořádku a že mě miluje.

Najednou jsem byla zpátky v nemocniční posteli. Slyšela jsem, jak se manžel ptá zdravotní sestry, co se stalo. Řekla, že mi úplně klesl krevní tlak. Ten den jsem porodila syna a vše proběhlo bez problémů. Od té chvíle jsem se snažila zjistit, co jsem vlastně zažila. Četla jsem knihy o PBS, kde lidé zmiňovali, že lidé někdy viděli v prožitku své budoucí děti. Našla jsem i knihu, na kterou odkazovali. Některé příběhy byly trochu podobné mému. Po této zkušenosti jsem porodila dva syny. Toužila jsem mít holčičku, kterou jsem viděla. Stále mám pocit, že se mi měla narodit ta holčička. Jelikož už mám celkem šest synů a tři dcery, můj manžel další děti nechce. Nyní, sedm let po mém prožitku, stále hledám odpovědi.

Základní informace:

Pohlaví: Žena

PBS se stalo: 5. 9. 1995

Prvky PBS:

Ve kterém okamžiku jste během zážitku byli na nejvyšší úrovni vědomí a bdělosti? Moje tělo bylo v bezvědomí, ale během té zkušenosti jsem si byla všeho naprosto vědomá a bdělá.

Setkali jste se, nebo jste se nějak jinak dozvěděli o jiných zesnulých (nebo živých) bytostech? Ano, viděla jsem malou holčičku. Zdálo se, že jsme byly obklopeny skleněnou stěnou z luxferů (kterými proudilo světlo). Neznala jsem ji. Vypadalo to, jako by mi sdělovala, že je vše v pořádku, a možná se znovu setkáme.

Viděli jste neobvyklé světlo? Ano, bylo to brilantní všeobjímající a laskavé, jasné, bílé světlo. Necítila jsem teplo na pokožce, jako při sluneční záři, ani mne neoslňovalo. Teplota byla naprosto dokonalá.

Zdálo se vám, že jste navštívili jiné, nadpozemského světy? Zjevně mystická nebo nadpozemská říše. Byla jsem zjevně někde jinde, než v nemocničním pokoji. Pamatuji si světlo, jako přes luxfery.

Jaké emoce jste během vaší zkušenosti cítili? Klid, emocionální pohoda, bezbřehá láska, utopie, úžas, radost. Nemohu najít lidská slova, která by to dostatečně popsala. Bez ohledu na to, jak moc se o to snažím, nikdy nejsem s mým vyjádřením spokojena.

Viděli jste budoucí události? Myslím, že malá holčička by mohla být duší, kterou jsem ještě na Zemi nepotkala. Potřebovala bych to pochopit. Mám neodbytný pocit, že by to mělo být mé dítě, ale vzhledem k neochotě mého manžela, to tak být nemusí.