Popis zkušenosti:

Jako operátor jsem obsluhoval stroj v továrně. Ovládání stroje bylo ruční a nějaký zkrat způsobil, že mým tělem projel elektrický proud. Vzpomínám si, že v momentě, kdy mne zasáhla elektřina, viděl jsem jen pohyblivé barvy, které zaplnily celý viditelný prostor. Vypadalo to, jako bych se díval pod vodou na předměty ležící na dně. Zdálo se, že se barvy zvolna mísí a vlní, ale nesmíchávaly se do nových barev. Pak se vše pomalu vytratilo do tmy.

Následoval pocit pohybu vpřed. Nejdříve jsem vůbec nic neviděl. Pak jsem před sebou spatřil malý světelný bod, který se stával větší, jasnější a teplejší, čím blíže jsem byl. Nebylo to nepříjemné teplo, ale pocit sounáležitosti a lásky. Zachvátil mne klid a vůbec jsem nepociťoval strach. Zdálo se, že světlo se blíží ze vzdáleného konce tunelu, ke kterému jsem se přibližoval.

Když jsem prošel koncem tunelu, stál jsem na travnaté ploše, na které se mírně vlnily svahy. Stálo tam několik velkých dubů a kvetoucích keřů. Uvědomil jsem si, že stojím na úzké písčité stezce, po které jsem se rozešel. Nevěděl jsem, kam jdu, ale měl jsem jakési nutkání v chůzi pokračovat. Cítil jsem se, jako bych byl doma a žil tam už velmi dlouho.

Cesta vedla přes malý zvlněný kopec. Když jsem vystoupal na jeho vrchol, uviděl jsem, jak cesta vede k malému bílému mostu, který se klenul přes malý potok v údolí. Přál bych si, abych vám mohl popsat ty živé barvy trávy, květin, oblohy, dokonce i průhlednost vody v potoce, která byla křišťálově čistá. Moc to lidem neříkám, protože já to nedokážu věrně popsat a oni si to stejně nedokáží představit.

Šel jsem po cestě k mostu. Byl to dřevěný obloukový most, dlouhý asi čtyři metry a široký tak metr a půl. Z obou stran bylo dřevěné zábradlí. Když jsem byl zhruba patnáct metrů od mostu, všiml jsem si, jak z druhé strany k mostu mi naproti přichází postava v zářivě bílém oblečení. V okamžiku, kdy jsem došel k mostu, postava byla od mostu asi tři metry. Zastavila se a podívala na mě. Byl to můj dědeček, který zemřel v roce 1966. Cítil jsem vřelost, klid. Chtěl jsem jít za ním a zůstat tam. Rozešel jsem se k mostu a byl velmi šťastný, že ho znovu vidím. On se však otočil, aby odešel, vstoupil jsem na most a narazil na neviditelnou bariéru, která mne dál nepustila. Nepamatuji si, že bych vyslovil nějaká slova, ale spíše jsem si jen pomyslel, proč mne dědeček opouští a nepomůže mi.

Zastavil se, otočil, podíval se na mě a sdělil mi, že dál nemohu, protože na mě nejsou připraveni. Musel jsem se vrátit a postarat o svou rodinu. Chtěl jen, abych si zapamatoval, že až přijde čas, bude tam na mě čekat. Najednou jakoby něco zachytilo zadní část mého těla a já byl rychle tažen pozpátku tunelem. Jakmile se světlo ztratilo, prostředí kolem mne se velmi ochladilo. Náhle jsem ležel na pohotovosti a několik tváří na mě shora koukalo. Nedokážu vůbec popsat pocity zklamání a smutku, které jsem v tu chvíli cítil. Díky té nehodě mám od dvaceti let umělý chrup. Žádné další komplikace jsem naštěstí neměl.

Základní informace:

Pohlaví: Muž

Prožitek blízkosti smrti se stal: 12. 9. 1969

Prvky PBS:

Byl váš zážitek spojen s ohrožením života? Ano, úraz elektrickým proudem v zaměstnání a klinická smrt. Oživování nastalo po několika minutách.

Jak byste porovnali úroveň vědomí a bdělosti během zážitku s vaším běžným každodenním vědomím a bdělostí? Totální vědomí.

Vstoupili jste do tunelu, nebo jím prošli? Ano, dlouhý, tmavý s jasným světlem na konci. Ten pocit byl hřejivý a uklidňující.

Setkali jste se, nebo jste se nějak jinak dozvěděli o jiných zesnulých (nebo živých) bytostech? Můj dědeček, který zemřel v roce 1966.

Zdálo se vám, že jste navštívili jiné, nadpozemského světy? Nadpozemská říše - zelená travnatá plocha se zvlněnými svahy, několika duby, kvetoucími keři a stezkou, která vedla k malému bílému mostu, který vedl přes křišťálově čistý potok.

Přišli jste na hranici nebo místo, odkud by nebylo možné se vrátit? Nemohl jsem přejít přes most, i když jsem se o to pokusil.

Změnili jste kvůli vašemu PBS své hodnoty a přesvědčení? Nemám už strach ze smrti.

Bylo pro vás obtížné vyjádřit PBS slovy? Ano

Chtěli byste zdůraznit některé části z vaší zkušenosti, které jsou pro vás zvlášť smysluplné nebo významné? Nejkrásnější – vidět mého dědečka. Nejhorší – opustit to nádherné místo.