Popis zkušenosti:

Šel jsem domů ze školy. Ptal jsem se sám sebe, proč bych nemohl projít mezi zaparkovanými auty a přejít ulici. Pamatuji si, že jsem byl najednou nad svým tělem a dívám se, jak moje matka pláče, že jsem mrtvý. Díval jsem se na ni pobaveně.

Cítil jsem vedle sebe přítomnost nějaké další osoby. Nebyl jsem tím rozrušený, protože jsem se s ním cítil dobře. Myslím, že to byl on; nevím jak to vyjádřit slovy. Vzpomínám si, že jsem se obrátil k němu a pokusil se mu podívat do očí. Nemohl jsem se na jeho tvář vůbec soustředit a bylo téměř bolestivé se na něj dívat. Odvrátil jsem oči a díval se raději na děj pod námi. Sledoval jsem, jak mě nakládají do sanitky. Hovořili jsme o tom společně a oba se usmívali. Znovu jsem se na něj podíval a věděl jsem, že ho opravdu dobře znám. Znal jsem ho dříve, než jsem přišel na tento svět a vstoupil do svého nynějšího těla. Cítil jsem se velmi šťastný, že s ním mohu být. Čím déle jsem se na něj díval, tím více jsem si uvědomoval, že ho vlastně znám velmi dlouho. Bylo jasné, že jsem ho znal ještě předtím, než byl vytvořen náš vesmír. Vlastně jsem to tak celé na vlastní oči viděl a vnímal. Díval jsem se na něj pozorně a vůbec nepochyboval, že ho neznám. Seznámili jsme se dlouho předtím, než všechno vzniklo.

Oslovil mne jiným jménem, které jsem znal. Nebyl to zvuk, spíše jen vněm, se kterým jsem se ztotožnil. Vnímal jsem ho, jako mého nejstaršího přítele. Komunikace byla v ucelených a kompletních pojmech. Když se nad tím zpětně zamyslím - vše jsem viděl všude kolem sebe a bylo tam obsaženo úplně všechno.

Řekl mi, abych ho následoval, což jsem udělal. Pak si pamatuji, že jsem stál před obrovskou červenou knihou. Řekl mi, abych se do ní podíval, tak jsem ho poslechl. Zpočátku jsem nemohl nic přečíst. Bylo to rozmazané, jako když jsem se mu poprvé podíval do tváře. Pak se obrysy začaly vyjasňovat. Vše na co jsem se díval, byly jakési pohyblivé obrazy. Pamatuji si, jak mě zpočátku překvapilo, že to bylo barevné. Myslím, že bych to mohl přirovnat k televizi. V roce 1955 jsme však znali jen černobílou televizi. Čím usilovněji jsem se díval, tím se scény odehrávaly rychleji. Pak se scény zastavily. Nejsem si jistý, ale mám pocit, že pak jsme se bavili o tom, že si to budu pamatovat.

Pak chtěl, abych šel opět za ním. Tentokrát jsme procházeli řadou spirál různých barev. Když jsme zastavili, měl jsem pocit, jako bychom se vůbec nikam nepohnuli, ale spíše se ty spirály prošly skrze nás. V tom okamžiku jsem si začal uvědomovat jiné bytosti; Spoustu bytostí. Víc, než bych dokázal spočítat. Viděl jsem je všude kolem, zepředu, zezadu i na stranách. Kamkoli jsem soustředil pozornost, tam jsem je viděl. Každého na koho jsem se soustředil, toho jsem vnímal jako bychom se milovali. Nebylo to jako vnímat lásku k pohlaví, ale k samotné bytosti. Věděl jsem, že jsem doma. Všechno mi připadalo úplně přirozené.

Pak jsem věděl, že je čas odejít. Téměř okamžitě jsem byl v nemocnici. Sledoval jsem, jak mě lékaři dávají do velmi malé postele s bočními zábranami. Pamatuji si, že se mi to vůbec nelíbilo. Pak jsem uviděl dívku, kterou jsem znal ze sousedství. Styděl jsem se, že mě vidí v postýlce. Pak jsem se probudil ve svém těle s velkými bolestmi. Pamatuji si, jak jsem zahlédl svoji matku, pak se zase ztratil do tmy.

Základní informace:

Pohlaví: Muž

Prožitek blízkosti smrti se stal: 1955

Prvky PBS:

Byl váš zážitek spojen s ohrožením života? Byl jsem sražen autem, moje tělo narazilo do telefonního sloupu a praskla mi hlava.

Ve kterém okamžiku jste během zážitku byli na nejvyšší úrovni vědomí a bdělosti? Zdálo se, že jsem velmi bystrý.

Zdál se vám čas rychlejší, nebo pomalejší? Mám pocit, že jsem viděl svoji minulost i budoucnost, zvláště při čtení knihy. Zdálo se mi, jako bych tam byl několik dní, i když ve skutečnosti uběhla jen hodina nebo dvě.

Měli jste pocit, že najednou rozumíte všemu? Všechno o vesmíru, ale nejsem si jistý, že bych měl sdílet vše, co jsem cítil a pochopil, protože je to úplně jiné, než to chápou lidé na Zemi.

Viděli jste scény z vaší minulosti? Viděl jsem svoji minulost a upamatoval se i na minulé existence.

Viděli jste budoucí události? Scény z budoucího světa, ale nerad o tom hovořím. Viděl jsem věci, které se mohou stát i řešení těch situací. Nemyslím si, že jsou jednotlivci ochotni takové změny udělat.

Přišli jste na hranici nebo místo, odkud by nebylo možné se vrátit? Vrátil jsem se, ale nepamatuji si mé rozhodnutí se vrátit. Ve skutečnosti mě to ani nikdy nenapadlo.

Názory a víra po PBS:

Změnili jste kvůli vašemu PBS své hodnoty a přesvědčení? Ano, pochopil jsem mnoho věcí, ale mnoho let existovala velká propast mezi mým duchovním a fyzickým vědomím. Měl jsem pocit, že jsme dvě rozdílné bytosti a dlouhou dobu jsem se s tím těžce vyrovnával.

Změny po PBS:

Bylo pro vás obtížné vyjádřit PBS slovy? Ano.

Máte po své zkušenosti nějaké duševní, nebo jiné neobvyklé speciální schopnosti, dary, které jste před touto zkušeností neměli? Ano stále je mám.

Chtěli byste zdůraznit některé části z vaší zkušenosti, které jsou pro vás zvlášť smysluplné nebo významné? Byl jsem hodně vystrašený, až do mých dvanácti, ale současně měl skvělý duchovní život. Jediným problémem je, že ostatní lidé nevnímají duchovno jako já.

Vybavila se vám někdy v průběhu života určitá část vašeho prožitku? Ano, často zažívám "deja vu", někdy mám sny, které předpovídají budoucnost. Někdo někdy řekne klíčové slovo, které mi nastartuje vzpomínku na PBS. Věci se většinou stávají úplně normálně, ale mě to zanechává klidným s pocitem, že věci jsou jen tak, jak by měly být.